Nedávno jsem byl u jedněch přátel, debatovali jsme o Donaldu Trumpovi, zastávali různé názory, ale až jejich asi dvacetiletý syn přišel se zásadní otázkou: „Jaký dává smysl, že civilizační rozpad způsobený politikou Thatcherové a Reagana dnes odstraňují právě jejich pokračovatelé? Proč bychom měli věřit zrovna Trumpovi a lidem kolem něj?“

Je to silná otázka a ukazuje na skutečné slabé místo trumpovské revoluce. Kdo čte pravidelně Curtise Yarvina, ten ví, že hodně přemýšlí, jak se toho slabého místa zbavit. A že to může být hodně důležité i u nás pro další vývoj. 

V tomto článku se věnuji otázkám jiného mladého člověk s velmi otevřenou myslí. Cituji část dopisu, který mi poslal jeden student pražské matematicko-fyzikální fakulty. 
…píšete, že považujete liberální demokracii spíše za fasádu zastírající návrat k před-osvíceneckému myšlení. Dalo by se to vykládat ve smyslu Huntingtona, kdy společenský systém přirozeně opisuje jistou kružnici mezi různými zřízeními, nebo to považujete za ústup v rámci technického myšlení a tedy v kategorii technologie?

Formulace může znít složitě a obsahuje vlastně několik různých otázek. K tomu se ještě vrátím. Nicméně jako niť tím prochází spor o technofeudalismus jako fenomén, který dost možná nastupuje především na Západě. Myslí se tím svět, kde vládnou velké korporace, které používají pokročilé technologie ke sledování a ovládání lidí, čímž své oběti uvrhují a udržují v porobě podobné před-modernímu nevolnictví. 

Jiné rysy starého feudalismu ale obnovovány nejsou. Třeba spojení nevolníka se zemědělskou půdou. Nebo to, že nevolník je vždy nevolníkem konkrétního pána. Nebo povinnost pána účastnit se vojenských tažení (pokud se už v naší době válčí, je do války nahnána spíše chudina). 

Půjde Evropa takovou cestou nebo spíš cestou všeobecného úpadku, který bude obsahovat nejen erozi svobody, erozi obranyschopnosti, ale taky úpadek vzdělanosti, racionality, vědy a technologií?

Navrhuji čtyři otázky, které by nám měly napovědět, kterou cestou se západní společnosti ubírají. 

1. Jsou nadále zaváděny přelomové inovace nebo jich významně ubývá?
   
2. Stoupá životní úroveň? Pokud nadále žijeme v době rychlého vývoje a zavádění technologií, mělo by se to projevovat na životní úrovni, i když neprobíhají žádné sociální reformy nebo se dokonce zvyšují rozdíly.
   
3. Objevují se nadále zásadní vědecké objevy nebo jich ubývá?
   
4. Co obecná vzdělanost? Vědecko-technický pokrok je totiž závislý na tom, že kromě geniálních vědeckých mozků existují i tisíce inženýrů a desetitisíce průmyslováků, kteří dokážou uvádět ty poznatky do praxe. 

Ad 1) Na své webové stránce jsem nedávno citoval Johna Greera, který si všiml, že technické inovace radikálně měnící životní styl fakticky vymizely (s výjimkou počítačů, mobilů, chytrých hodinek se za posledních 50 let neobjevilo nic). A připojil jsem následující komentář.

„Co se tedy na Západě změnilo? Je toho hodně, ale nabízím hypotézu, že významnou roli hraje zánik ethosu všeobecného technologického osvobození. Ono nadšení, že osvobodíme všechny hospodyňky tím, že v každé domácnosti bude automatická pračka. Že každá dělnická domácnost si bude moci dovolit vlastní osobní automobil. Nebo že každý bude mít doma elektřinu a ústřední topení, aniž by ho to zruinovalo. Zmizelo morální přesvědčení, že zlepšovat život většiny je dobré. Dnes si zlepšení zaslouží jen speciální menšiny. Většina má být zadupávána do země. Žádný investor nestojí o vynález, který zlepší život každé hospodyňky. Mnohem větší zájem je o vynálezy, které by každou hospodyňku přinutily platit stále vyšší účty.“
Více zde. 

Ad 2) Životní úroveň většiny obyvatel ve všech nebo téměř všech zemích Západu klesá.

Ad 3) Zdá se, že zásadních objevů na západních univerzitách a vědeckých centrem velmi rychle ubývá. Je to připisováno především změnám v organizaci vědecké práce, kde jsou vědci nuceni věnovat více energie boji o granty a požadovaným počtům publikací než skutečnému bádání. 

Ad 4) A vývojem obecné vzdělanosti nemusíme ztrácet čas. 

Chceme-li vidět úplný obraz, nemůžeme ovšem zastírat, že jsou obory, kde jsme v posledních letech svědky ohromující vývoje. Třeba neurověda, psychologie a některé oblasti medicíny. V těch oborech přetrvává ethos všeobecného technologického osvobození. Je ovšem pod tlakem – korporátních finančních ředitelů, bojovnictva proti rasismu a imperialismu i primitivního davu. 

Ale pokud vám svět vědy a racionality připadá zoufale nudný, je tu ještě celodenní seminář o slovanské a čínské démonologii s docentem Térou a Matyášem Táborským. Podrobnosti a přihlášku najdete zde.