Politický komentátor Petr Kolář se v rozsáhlém rozhovoru na V.O.X. NEWS zamýšlí nad současnou situací české politiky. Jeho pohled je kritický, místy ironický, avšak vždy věcný a podložený dlouholetou zkušeností s politickým děním. Kolář analyzuje vztah vlády a zákonů, hodnotí stav rozpočtu, mluví o aktivismu, médiích i o tom, jak politiku mění sociální sítě.
Podle Koláře je současná situace v České republice bezprecedentní. Upozorňuje na to, že vláda porušuje zákon, když zdržuje návrh rozpočtu. Říká, že nikdy dříve se nestalo, aby se vláda otevřeně rozhodla neplnit zákonnou povinnost. Připomíná, že zákon ukládá schválit rozpočet Fondu dopravní infrastruktury a odeslat jej do sněmovny, což se podle něj nestalo. Takové jednání považuje za porušení profesní cti i základních principů správného řízení státu.
Kolář upozorňuje, že dlouhodobě varují odborníci před nerealistickými rozpočtovými čísly. Podle něj vláda nadhodnocuje příjmy a podceňuje výdaje, čímž vytváří umělý dojem stability. Říká, že „pan Stanjura vždycky tvrdí, jak to skvěle vyjde, a pak to nějak upytlíkuje“. Podle Koláře jde o vědomou manipulaci s daty, kterou nelze obhájit, protože bez přístupu k ministerským analýzám nelze takový rozpočet sestavit legálně ani věrohodně.
Rozhovor se dotýká také otázek možných nových ministrů. Kolář považuje obavy ekologických aktivistů z nominace Petra Macinky na ministerstvo životního prostředí za pochopitelné, i když dodává, že změny by nebyly okamžité. Podle něj by nový ministr narazil na silný odpor aparátu, který by mu práci spíše ztížil než usnadnil. Připomíná, že i v minulosti čelili noví ministři rezortu výraznému tlaku a dlouho trvalo, než se zorientovali.
K protestům proti kandidátovi na ministra kultury Otovi Klempířovi se Kolář staví spíše s nadhledem. Podotýká, že protesty proti ministrům ještě před jejich nástupem do funkce jsou běžné a že v tom nelze vidět nic překvapivého. Ironicky poznamenává, že petice podepsaná stovkami umělců, která upozorňuje na minulost kandidáta, byla adresována prezidentu Petru Pavlovi, jenž „o takových věcech ví asi nejlépe“.
V další části rozhovoru se Kolář obrací k roli médií a sociálních sítí. Považuje za přirozené, že dnešní politici nesou následky svých veřejných výroků i gest. „Lidé sledují sítě, dělají si snímky obrazovky a pak to používají jako důkaz proti ostatním,“ říká. Tyto jevy podle něj patří k nové éře politiky, v níž se hranice mezi osobním prostorem a veřejnou odpovědností téměř ztratila. Dodává, že politická scéna se musí naučit žít s tím, že každé slovo i fotografie se mohou stát součástí veřejného soudu.
K otázce médií se Kolář staví otevřeně. Připomíná, že komentář nikdy nemůže být zcela objektivní, protože je vždy subjektivním názorem autora. „Komentář je z podstaty subjektivní,“ říká. Uvádí příklady ze zahraničí, kde se otevřeně přiznává, jaké politické směry jednotlivá média podporují. Podle něj je férovější, když čtenář ví, komu konkrétní médium fandí, než když novináři předstírají naprostou neutralitu.
Kauzu Dozimetr vnímá Kolář jako vážné varování o propojení politiky, byznysu a justice. Připomíná, že rozdělování provizí mezi jednotlivé strany a osoby není pouze otázkou jednotlivců, ale systémového selhání. Nechce předjímat výsledek soudního procesu, ale upozorňuje, že jeho načasování těsně před volbami vyvolává otázky o nezávislosti justice. Přirovnává to ke „stále se opakujícímu příběhu, který se vynořuje před každými volbami“.
Závěr rozhovoru Kolář věnuje občanské odpovědnosti. Tvrdí, že skutečnou sílu má jen hlas ve volbách. Demonstrace, petice či umělecké výzvy podle něj mohou být výrazem postoje, ale nejsou účinným nástrojem změny. „Občan se může bránit v příštích volbách, ať už jsou to volby jakéhokoliv řádu,“ říká. Věří, že politická kultura se může proměnit jen tehdy, pokud lidé znovu převezmou zodpovědnost za své rozhodnutí.
Rozhovor s Petrem Kolářem tak představuje upřímnou a promyšlenou reflexi české politické scény. Ukazuje ji jako prostor, kde se střetává moc s odpovědností, zájem s etikou a realita s iluzí. Je to pohled člověka, který českou politiku sleduje s odstupem i pochopením a který připomíná, že každá chyba má svou cenu.
(dan, prvnizpravy.cz, repro VOXnews)
