Dne 4. června 2025 přijals dolní komora parlamentu Polska zákon, který zavádí nový státní svátek: 11. červenec bude každoročně připomínán jako Národní den památky Poláků, tedy obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacionalisty z OUN a UPA. Tento den má symbolicky připomínat vyvrcholení krvavých událostí známých jako Krwawa Niedziela (Krvavá neděle), která proběhla právě 11. července 1943 a během níž došlo k hromadným vraždám polského civilního obyvatelstva v desítkách vesnic na Volyni.
„Bylo by to dobitné podtržení významu dne, který je symbolem mučednictví Poláků na východních územích II. republiky,“ cituje text oficiálního odůvodnění zákona polský server Dziennik.pl.
V letech 1939–1946 došlo na východních územích tehdejší polské republiky (tzv. Kresy Wschodnie) k vlně systematického vyvražďování civilních Poláků. Za tyto činy jsou odpovědné především jednotky Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Odhaduje se, že během této kampaně, kterou mnozí historici i polské úřady označují jako etnickou čistku s charakterem genocidy, zahynulo přes 100 000 Poláků - převážně civilistů, včetně žen a dětí.
Centrem těchto masakrů byl právě červenec 1943, zejména pak 11. červenec, kdy OUN-UPA provedly koordinované útoky na více než sto vesnic. Tento den proto představuje největší a nejtragičtější moment tzv. Volyňského masakru.
Navzdory zavedení nového státního svátku 11. červenec nebude dnem pracovního volna. Zákon má primárně symbolický význam, jeho cílem je připomenout oběti a posílit vzdělávání o těchto událostech. Ekonomický chod země tím nemá být ovlivněn.
„Cílem je vzdát hold obětem a vzdělávat společnost o tragických událostech, bez zavedení dalších dní volna od práce,“ uvádí polská média.
Na rozhodnutí polského parlamentu okamžitě reagovalo Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny. Ve svém oficiálním prohlášení označilo tento krok za „proti duchu dobrých sousedských vztahů“ mezi oběma zeměmi.
„Rozhodnutí Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej o zavedení Dne památky obětí tzv. ‘genocidy spáchané OUN a UPA’ je v rozporu s duchem přátelských vztahů mezi Ukrajinou a Polskem,“ píše se v prohlášení ukrajinského ministerstva.
Ukrajinská diplomacie současně vyzývá k tomu, aby se Poláci a Ukrajinci nesnažili hledat nepřátele mezi sebou, ale aby čelili společné hrozbě, kterou představuje Ruská federace.
Psali jsme:
„Máme společného nepřítele. Rusko. Pro dobro společné síly, svobody a bezpečnosti našich dvou přátelských zemí musíme řešit problémy společně, místo toho, abychom je vyostřovali,“ uvedl ukrajinský rezort zahraničí.
Tzv. Volyňský masakr a celkově činnost UPA a OUN dlouhodobě zatěžují polsko-ukrajinské vztahy. Zatímco Polsko považuje činy těchto organizací za genocidu, Ukrajina často interpretuje jejich aktivity jako součást boje za národní nezávislost a odporu vůči sovětské okupaci.
Postava Stepana Bandery, vůdce radikální frakce OUN-B, zůstává v ukrajinské společnosti mimořádně kontroverzní. Pro mnohé Ukrajince je národním hrdinou, pro Poláky však symbolem krutosti a odpovědnosti za masové vraždy.
Tato zásadní rozporuplnost ve výkladu dějin je překážkou jakékoli hlubší historické smířlivosti. Přesto obě země, především v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině, hledají společné body spolupráce.
(Fojtík, Dziennik.pl, foto: zai)
