Volby konané 18. května 2025 byly již čtvrté za posledních šest let. Navzdory opakovaným politickým krizím a únavě z neustálých předčasných voleb dorazilo k urnám 64 % voličů, tedy o čtyři procentní body více než v roce 2024. V Portugalsku šlo o nejvyšší účast za posledních dvacet let.
Přestože volby vyhrála konzervativní koalice vedená stávajícím premiérem Luísem Montenegrem, skutečným vítězem se stala strana Chega, jejíž růst nelze nazvat jinak než výbušný.
„Strana Chega zaznamenala nejsilnější nárůst na úkor tradičních stran i radikální levice, která pokračuje v úpadku,“ komentuje server Mediapart.
Chega, což v portugalštině znamená Dost!, byla založena teprve v roce 2019 bývalým sportovním komentátorem André Venturou. Původně marginální formace se vyprofilovala jako hlas „běžných lidí“, odmítající „politickou korektnost“ a útočící na „nefunkční systém“. Její rétorika však záhy sklouzla k otevřenému rasismu a autoritářským návrhům.
Mezi klíčové prvky jejího programu patří zpřísnění trestního práva (včetně návrhů na chemickou kastraci sexuálních delikventů), odstranění pozitivní diskriminace a útoky na romskou menšinu, antimigrační politika se silnými islamofobními akcenty či reformy soudnictví, které by mohly vést k narušení principů dělby moci.
V posledních volbách dosáhla strana téměř 19 % hlasů a stala se tak třetí nejsilnější silou v parlamentu. V některých oblastech, zejména v chudších regionech vnitrozemí, už Chega poráží tradiční levicové strany.
Portugalsko dlouho působilo v evropském kontextu jako výjimka. Zatímco v zemích jako Francie, Itálie nebo Německo se krajní pravice etablovala, portugalský politický systém se zdál být vůči podobným tendencím imunní. To se nyní zásadně mění.
„Vzestup Chegy přichází ve chvíli, kdy levice, zcela fragmentovaná a bez jasné vize, ztrácí důvěru společnosti. Extrémní pravice se prezentuje jako jediná alternativa k systémovému rozkladu,“ upozorňuje na serveru Mediapart autor analýzy Fabien Escalona.
Tento trend není ojedinělý. Stejný typ rétoriky a politických strategií lze nalézt u stran jako AfD v Německu, Národní shromáždění (RN) Marine Le Pen ve Francii, Vlaams Belang v Belgii nebo Bratři Itálie (FdI) Giorgii Meloniové.
Všechny tyto strany profitují z pocitu opuštěnosti, ekonomického zklamání a nedůvěry v elity, přičemž staví na silné rétorice národní identity, odporu k migraci a slibech „obnovení pořádku“.
Psali jsme:
Nárůst extrémní pravice v Portugalsku ukazuje na hlubší strukturální problém: nemožnost tradiční levice nabídnout přesvědčivou alternativu, ale také selhání centristických sil, které nedokážou reagovat na obavy občanů jinak než technokraticky.
Navíc se Chega začíná spojovat s podobnými stranami v Evropě, a hrozí, že vytvoří transnacionální blok v Evropském parlamentu, který bude aktivně rozkládat demokratické instituce EU zevnitř. Portugalský případ tak není jen domácí záležitostí, ale je to varování pro Brusel, Štrasburk i všechny evropské metropole.
Portugalsko se stává zrcadlem Evropy: společnost čelí krizi důvěry, demokracie je oslabena opakovanými krizemi, a lidé hledají jednoduchá řešení na složité problémy. Právě v tomto vakuu roste síla hnutí jako Chega. A pokud demokratické síly rychle nenajdou odvahu a jednotu, může se portugalský scénář stát evropskou normou.
„Je třeba zastavit bagatelizaci těchto hnutí. Nejen v mediálním prostoru, ale i v samotné politice. Jinak budeme jen bezmocně přihlížet demontáži evropské demokracie zevnitř,“ uzavírá Escalona.
(Beneš, Mediapart.fr, orb.: aiko)
