Státní rozpočet České republiky skončil v roce 2025 schodkem 290,7 miliardy korun, což je o téměř 50 miliard více, než činil zákonem stanovený limit 241 miliard korun. Jde o čtvrtý nejhlubší deficit od vzniku samostatné České republiky a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19.

V kontextu relativně dobrého výkonu ekonomiky v loňském roce označují oslovení ekonomové tento výsledek za velmi špatný. Výrazně kriticky se k němu vyjádřil zejména ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda, který detailně rozebral příčiny rozpočtového vývoje.

Kovanda: Poprvé od roku 2009 překročen zákonný limit

„Proč se poprvé od světové finanční krize roku 2009 loni nepodařilo naplnit zákonný limit státního rozpočtu? I proto, že vládě už nepomohly povodně jako o rok dříve,“ uvedl na síti X Kovanda.

Podle něj skončilo loňské hospodaření státu fiaskem, neboť maximální zákonný limit rozpočtového deficitu byl překročen o zhruba 50 miliard korun. „Namísto 241 miliard činí schodek takřka 291 miliard,“ konstatoval.

Analytici přitom už v průběhu roku upozorňovali, že splnění zákonného rámce může být ohroženo. Přesto málokdo očekával, že pouze za prosinec deficit vzroste o bezmála 60 miliard korun.

Kovanda zároveň připomněl, že většina prosincových plateb byla schválena ještě předchozí Fialovou vládou, neboť nová Babišova vláda byla jmenována až 15. prosince 2025. „Hospodaření státu není jako hospodaření stánku s párky v rohlíku. Zásadní změny nelze dělat ze dne na den,“ upozornil.

Srovnání s rokem 2019: Více než desetinásobný schodek

Zásadní část kritiky směřuje ke srovnání s rokem 2019, kdy státní rozpočet skončil schodkem 28,5 miliardy korun. Tehdejší opozice, včetně stran pozdější Fialovy vlády, označovala tento deficit za špatný, ba až „takřka zločinný“.

„Takže jde o srovnání 290,7 miliardy Kč roku 2025 vs. 28,5 miliardy Kč roku 2019. Více než desetinásobně vyšší nominální schodek prostě nelze zdůvodnit inflací a růstem HDP,“ uvedl Kovanda.

Podle něj od roku 2019 vzrostl nominální HDP zhruba o 45 procent, zatímco schodek narostl o více než 900 procent. „Pokud tedy politici tehdejší opozice mluvili o zločinném schodku, musí být konzistentní i dnes,“ dodal.

Povodně jako zástěrka?

Kovanda dále připomněl roli povodní, které vláda využila ke zvýšení zákonného limitu deficitu v roce 2024. Z původně deklarovaných 30 miliard korun mělo podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jít na skutečné povodňové škody pouze 3,5 miliardy korun.

„Deficit za rok 2024 činil 271,4 miliardy korun. Bez povodňového navýšení by však měl být maximálně 255,5 miliardy. Reálně byl o 15,9 miliardy vyšší,“ uvedl Kovanda s tím, že vládu tehdy „zachránila“ právě možnost rozpočtové novelizace.

Kalousek: Skutečný deficit je nižší

Do debaty vstoupil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který upozornil na nutnost korektního výkladu dat. Podle něj není správné započítávat do deficitu časový nesoulad u evropských fondů.

„Deficit překročen byl, ale nikoliv o 49 miliard, ale o devět miliard. 40 miliard je jenom přechodný časový nesoulad mezi čerpáním evropských peněz a jejich předfinancováním,“ uvedl na síti X Kalousek.

Dodal, že skutečný deficit, který navyšuje zadlužení státu, činí 249,7 miliardy korun. „I to je neomluvitelné číslo, ale přece jen méně hrozné, než údaj prezentovaný ministerstvem financí,“ doplnil.

Kovanda: Po očištění je problém ještě větší

Na Kalouskova slova reagoval Lukáš Kovanda s tím, že pokud se deficit očišťuje o evropské peníze, je nutné stejný postup aplikovat i na předchozí rok.

„Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU činí za rok 2025 schodek ‚jen‘ 249,9 miliardy Kč. I tak však přesahuje zákonem daný limit 241 miliard Kč,“ uvedl.

Psali jsme: Američané nešli pro demokracii, ale pro ropu, míní Šik

Zároveň upozornil, že při stejném metodickém postupu by vyšel obraz státních financí ještě problematičtěji. Po stejném očištění by totiž schodek za rok 2024 nečinil vládou uváděných 271,4 miliardy korun, ale plných 287,4 miliardy korun.

Podle Kovandy to znamená zásadní posun v interpretaci celého vývoje. Nešlo by totiž jen o selhání v roce 2025, ale o porušení zákonného limitu státního rozpočtu i v roce 2024, kdy byl maximální přípustný schodek – po takzvaném povodňovém navýšení – stanoven na 282 miliard korun. Jinými slovy, při důsledném očištění by Fialova vláda nesplnila zákonný limit ve dvou po sobě jdoucích letech.

Kovanda tak nepřímo zpochybňuje argumentaci, podle níž byl problém státního rozpočtu v roce 2025 výjimečný či jednorázový. Z jeho výkladu naopak vyplývá, že strukturální problém hospodaření státu se projevil už dříve, pouze byl zakryt mimořádnými položkami a účetními přesuny. Pokud by se tedy použil stejný metr na oba roky, vyšel by podle něj obraz hospodaření Fialovy vlády ještě výrazně horší, než jaký prezentují oficiální čísla.

Tato interpretace zároveň staví do jiného světla i současnou politickou debatu. Zatímco bez očištění o evropské peníze lze tvrdit, že zákonný limit byl překročen „pouze“ v roce 2025, po očištění by se ukázalo, že k jeho nedodržení došlo už o rok dříve. Podle Kovandy tak nejde o jednorázové selhání, ale o dlouhodobější problém, který byl plně odhalen až nyní.

(Beneš, prvnizpravy.cz, repro: cnn prima)