Evropský parlament se rozhodl řešit problém, který Evropu „skutečně trápí“. Bohžel nikoli bezpečnostní krizi, rostoucí nelegální migraci, ani ztrátu kontroly nad vnějšími hranicemi. Ne. Evropská legislativa se s nevídanou razancí pustila do kontroly domácích mazlíčků. Nově přijaté nařízení, schválené drtivou většinou poslanců (457 pro, 17 proti, 86 se zdrželo), zavádí povinnost čipování všech psů starších pěti let a koček starších deseti. Tato data navíc musí být evidována nejen v národním registru, ale i ve sdílené databázi EU.
Zatímco přes Lampedusu, řecký region Evros či Kanárské ostrovy proudí denně stovky lidí bez dokladů a jakékoli evidence, štěně z maďarské množírny bude pod dohledem unijních úředníků se železnou přesností.
„V moderní Evropě je sledování původu jorkšírského teriéra znakem civilizačního pokroku. Zeptat se na původ vojensky způsobilého muže bez dokladů je ale považováno za ohrožení právního státu,“ sarkasticky shrnuje novou realitu Javier Villamor v článku publikovaném na serveru European Conservative.
Kromě povinné identifikace domácích zvířat zákon zavádí i rozsáhlá omezení v oblasti prodeje a chovu. Regulováno bude nejen online obchodování (které představuje podle EU až 60 % trhu), ale také výskyt „přehnaných znaků“ u šlechtěných plemen, pokud by ohrožovaly jejich zdraví. Zakázána bude účast zvířat s tělesným postižením nebo po operacích v soutěžích a výstavách.
Za těmito opatřeními má stát ochrana zvířat a zajištění jejich dobrých životních podmínek. Ale cena za tento novodobý „felinní pakt“ bude vysoká: miliony eur na vývoj a provoz databází, nákup čipů, platy pro státní správu i náklady na jejich kontrolu. Brusel přitom tvrdí, že vytvoření celoevropského registru osob vstupujících a opouštějících EU je příliš technicky náročné.
Nelze se divit, že tato nelogičnost vyvolává odpor. Zatímco Brusel umí do puntíku sledovat osud čivavy zakoupené přes francouzský e-shop, není schopen zjistit, kdo dnes přistál na italském pobřeží a odkud pochází. „Údajně je nemožné vytvořit společný registr pohybu lidí. Ale sledovat, zda byl váš pes zakoupen v Maďarsku nebo Španělsku? To je naprosto proveditelné,“ kritizuje Villamor.
Zatímco Evropská komise roky marně jedná o Migračním a azylovém paktu a každý pokus o efektivní deportace je okamžitě označen za rasismus, schválení zákona o čipování domácích mazlíčků prošlo hladce, bez větší debaty.
Bruselští byrokraté tak opět ukazují, kde leží jejich skutečné priority. Nikoli v ochraně evropské bezpečnosti, v řešení demografických otřesů nebo v boji proti pašeráckým sítím. Ale v evidenci, kategorizaci a kontrole koček a psů. O evropské identitě, hodnotách a bezpečnosti se debatovat nesmí, ale o tom, zda byl sousedčin kocour počat mezi bratranci, to je předmětem legislativní horečky.
Psali jsme:
V době, kdy se evropské metropole potýkají s nárůstem kriminality, nárůstem nelegálních přistěhovalců bez identity a napětím mezi komunitami, Evropa raději obrací svou moc směrem k domácím mazlíčkům. Pokud to tak půjde dál, budou možná jednou i děti smět být vychovávány jen po registraci do evropské databáze.
Závěrem dodejme, že tento článek nevystihuje jen absurditu jednoho zákona, ale celkovou krizi evropského směřování. Zatímco Evropa se chlácholí svou morální nadřazeností a progresivní agendou, zapomíná na to podstatné. Zapomíná na ochranu svých obyvatel, své kultury a budoucnosti. Ve jménu „blahobytu zvířat“ jsme ztratili přehled o lidech. A právě to je symptom hlubšího úpadku, který nelze přecházet mlčením.
„Evropská unie neví, kolik lidí do ní vstupuje, ale brzy bude vědět, kolik jezevčíků žije v Burgosu, nebo kolik koček v Chomutově. Civilizace je zachráněna.“
(Pilař, europeanconservative, foto: zai)
