Proč Trump usiluje o Grónsko? Záhada utajeného objektu

politika

Poslední informace světových agentur naznačují, že zájem Donalda Trumpa o Grónsko nebyl excentrickým nápadem, ale součástí dlouhodobé strategie USA v Arktidě.

Proč Trump usiluje o Grónsko? Záhada utajeného objektu
Záhadný objekt v Grónsku
25. ledna 2026 - 06:22

V létě 2018 měl podle informací z prostředí amerického letectva proběhnout nenápadný geologický průzkum v oblasti letecké základny Thule Air Base. Standardní radarová sonda však údajně zachytila objekt, který se podle interních protokolů nevešel do žádné známé kategorie přírodních ani technických struktur. Pod povrchem 100 metrů, délka 420 metrů, dokonalá symetrie a slabá energetická stopa. V záznamech se objevuje suchá poznámka „neklasifikovatelný artefakt s pravidelnou geometrií“. Následné vrtné práce měly potvrdit existenci neporušeného plavidla neznámého původu s trupem z materiálu, který podle jednoho z laboratorních protokolů „vykazoval samoregenerační chování při mechanickém poškození“.

Dne 12. srpna 2018 se informace dostala přímo k prezidentovi Donaldu Trumpovi. Podle zdrojů z blízkosti briefingu pronesl větu, která se dnes v bezpečnostních kruzích cituje téměř jako úřední formule: „Zajistěte to úplně. Žádné úniky, žádné sdílení. Pokud bude potřeba, přiletím osobně.“ Zároveň měl okamžitě pochopit strategický rozměr situace. Tající led by objekt v horizontu několika dekád odhalil. Technologie schopné produkovat energii bez zdrojů, pohyb bez reakční hmoty a materiály neznámé fyziky by rozhodly o globálním mocenském uspořádání. Přítomnost Číny a Ruska v Arktidě už tehdy nebyla tajemstvím. Přijatelná byla pouze výhradní kontrola.


Vznikl projekt s interním označením POLÁRNÍ TREZOR, formálně vedený jako výzkumný program environmentální stability, fakticky však řízený přímo z Bílého domu. Od roku 2019 se v ledu začal budovat podzemní komplex, jehož oficiální dokumentace uváděla „testování dlouhodobé stability permafrostových struktur“. Ve skutečnosti zde podle zdrojů pracovali špičkoví fyzici, materiáloví inženýři a specialisté na výpočetní systémy v režimu úplné izolace.

Veřejná část příběhu se odehrávala paralelně. Trump zahájil rozhovory s Dánskem a v srpnu 2019 veřejně naznačil možnost koupě Grónsko. Svět to přijal jako excentrický výstřelek realitního magnáta v politice. Podle „osob obeznámených se strategickým plánováním“ šlo o vědomý komunikační manévr, který měl normalizovat americký zájem o ostrov a vytvořit časový prostor pro dokončení podzemních prací.

Výsledky měly být překvapivě rychlé. Interní přehledy hovoří o testech inerciálního tlumicího pole v roce 2020, o demonstraci bezreakčního gravitačního pohonu v roce 2022, o vakuových reaktorech produkujících stabilní megawattový výkon v roce 2023 a o výpočetních substrátech v roce 2024, které měly „rutinně prolomit všechny známé šifrovací systémy během sekund“. Ochrana projektu byla popisována jako „neeskalační, ale absolutní“. Pokusy o cizí průzkum byly podle zdrojů zablokovány dříve, než se dostaly do otevřených zpravodajských kanálů.

Rok 2025 přinesl údajnou tajnou Dohodu o strategické autonomii Grónska, dokument, který měl Spojeným státům zajistit bezpečnostní jurisdikci nad klíčovými zónami, exkluzivní výzkumná práva a plnou odpovědnost za obranu výměnou za masivní investice a zachování místní samosprávy. Vnitřní přehledy hovoří o „drtivé podpoře v Nuuk“ a o „přijetí nevyhnutelného v Kodani“.


Do konce roku 2026 má plavidlo zůstat na místě a nadále „odhalovat technologická tajemství“. Americká moc se podle těchto zpráv tiše transformuje v absolutní energetickou soběstačnost, bezkonkurenční strategické odstrašování a dlouhodobou technologickou dominanci. Jeden z citovaných zdrojů shrnuje situaci lapidárně: „Některé objevy jsou příliš zásadní na sdílení. Některé odpovědnosti jsou příliš velké na to, aby je nesl kdokoli jiný.“

Ledy dál tají, tajemství ale musí zůstat v bezpečí a budoucnost podle interních memorand „bude patřit Spojeným státům“. V archivech je celý spis veden pod nenápadnou zkratkou N.T., kterou starší dokumentace překládá jako Non testatum. Neověřeno. Ale mimořádně podrobně popsáno.

Říká se, že kuriózní neověřené informace, jaká je i ta, co jste si přečetli, vydavatelé novin dříve opatřovali latinskou zkratkou N.T. (Non testatum) – neověřeno. Fonetická podoba zkratky "enté" se zvukově podobá německému die Ente, česky tedy kachna. Nu a tak tedy servírujeme Kachnu na neděli.

(Fojtík, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)


Anketa

Jste spokojeni se současnou podobou školního stravování podle platné vyhlášky?