Novinář Radim Panenka se ve svém podcastu vrací k události, která se podle jeho slov stala zlomovým momentem české energetiky. Připomíná rozsáhlý blackout z počátku loňského července, kdy byla na několik hodin bez elektřiny velká část republiky. Událost označuje za první blackout tohoto rozsahu v novodobých dějinách země a za signál hlubších problémů v řízení energetické soustavy.

Panenka upozorňuje, že veřejnost dlouhé měsíce postrádala oficiální vysvětlení příčin výpadku. Zpráva provozovatele přenosové soustavy ČEPS byla zveřejněna až po více než půl roce. Podle jeho vyjádření k tomu došlo až pod tlakem evropské zastřešující organizace provozovatelů přenosových soustav, která se chystala vydat vlastní hodnocení. Česká strana by se podle něj ocitla v trapné situaci, kdyby informace přinesl nejprve zahraniční orgán.

Zveřejněná zpráva podle Panenky potvrzuje, že významnou roli v blackoutu sehrály obnovitelné zdroje a přetížení sítě v důsledku vysoké výroby elektřiny zejména v Německu. Přebytečná elektřina byla podle něj směrována do české soustavy, která situaci neustála. Připomíná, že na tento faktor upozorňovali energetičtí odborníci již krátce po výpadku, tehdy však čelili obviněním z šíření dezinformací.

Panenka se opírá o rozhovor s energetickým expertem Pavlem Janečkem, bývalým předsedou představenstva Pražské plynárenské. Ten podle něj poukazuje na vážné selhání dispečerů ČEPS. Automatické systémy je měly na riziko upozorňovat, dispečeři jim však nevěřili a považovali je za chybné. Panenka tuto situaci přirovnává k pilotům, kteří by ignorovali palubní přístroje a řídili se vlastním úsudkem.

Dalším závažným pochybením bylo podle Panenky spoléhání na elektrárnu Ledvice, o jejímž nestandardním provozu dispečeři nevěděli. Počítali s její schopností stabilizovat síť v kritické chvíli, což se ukázalo jako mylný předpoklad. I tato skutečnost podle něj přispěla k rozsahu výpadku.

Za klíčový problém Panenka označuje zpoždění celé analýzy a nápravných opatření. Ptá se, proč tehdejší vláda netlačila na státem vlastněný ČEPS, aby závěry šetření vznikly dříve a aby byly systémové chyby odstraněny bezprostředně po blackoutu. Podle něj některá opatření přišla až po několika měsících.

V této souvislosti cituje Janečkovo hodnocení, podle něhož mohly nad zájmem státu převážit soukromé zájmy energetických firem. Panenka tento přístup spojuje s širší kritikou kroků vlády v oblasti energetiky, zejména se zastropováním cen energií, které označuje za chaotické a nevýhodné pro občany.

Závažné varování podle Panenky přináší i model společnosti zabývající se výhledy české energetiky. Ten počítá s možností zavádění řízených blackoutů. Elektřina by byla v určitých obdobích cíleně vypínána v závislosti na denní době nebo počasí. Dopady by podle něj pocítily domácnosti i firmy, které by musely omezovat provoz nebo jej přesouvat do nočních hodin.

Hlavní příčinu tohoto scénáře Panenka spatřuje v odklonu od uhelných zdrojů. Česká republika se podle současných závazků chystá ukončit výrobu elektřiny z uhlí do roku 2027, přičemž samotní provozovatelé elektráren připouštějí ještě dřívější termíny kvůli ekonomické nevýhodnosti provozu. Výsledkem má být akutní nedostatek elektřiny bez reálné možnosti dovozu.

Psali jsme: Euro pro Bulharsko nutnost, pro Česko nevýhoda, říká Kovanda

Panenka připomíná vyjádření podnikatele Pavla Tykače, který popsal strukturu ceny elektřiny z uhlí. Výrobní náklady jedné megawatthodiny činí podle něj jen zlomek výsledné ceny, zatímco většinu tvoří cena emisní povolenky. Tento systém Panenka označuje za uměle vytvořenou zátěž, která likviduje domácí výrobu.

V závěru svého vystoupení varuje před úpadkem evropského průmyslu a ztrátou konkurenceschopnosti. Podle jeho názoru směřuje Evropa k energetické nejistotě, zatímco ostatní části světa postupují pragmatičtěji. Odpovědnost za změnu podle něj leží na politicích i na veřejnosti, která by měla trvat na realistické a bezpečné energetické politice.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: youtube)