Debata v pořadu Události, komentáře na ČT se postupně proměnila v tvrdou konfrontaci o tom, zda Česká republika stále stojí na principech právního státu, nebo zda klíčová rozhodnutí nahradila politická prohlášení a mediální zkratky. Výraznou roli v diskusi sehrál Jindřich Rajchl, který systematicky a s důrazem na právní argumentaci zpochybnil postup státu v kauze Vrbětice a zároveň se ostře vymezil vůči představitelům bývalé vlády Petra Fialy.

Rajchl se opakovaně vracel k základní tezi, že v demokratickém státě určuje vinu soud, nikoli vláda ani tajné služby. „Vinu může konstatovat pouze soud. Pokud se tak nestalo, nelze mluvit o právně uzavřené věci,“ uvedl v debatě s tím, že trestní řízení mělo být vedeno i proti osobám, které se nacházejí v zahraničí. Podle jeho slov jde o běžnou praxi české justice a neexistuje zákonný důvod, proč v tomto případě postupovat jinak.

Tím se Rajchl dostal do přímého střetu s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským, který hájil závěry bezpečnostních služeb a politická rozhodnutí tehdejší vlády. Rajchl však odmítl, že by zpravodajské informace mohly nahrazovat soudní proces. „Pokud stát tvrdí, že zná pachatele, měl je obvinit. Pokud je neobvinil, selhal. To není otázka geopolitiky, ale práva,“ zdůraznil.

Kritika směřovala také ke Karlu Dvořákovi, jenž v debatě obhajoval postup bývalé vlády s odkazem na mezinárodní situaci a nemožnost spolupráce s Ruskou federací. Podle Rajchla však ani neochota cizího státu ke spolupráci nezbavuje Českou republiku povinnosti postupovat podle vlastních zákonů. Připomněl případy z minulosti, kdy české soudy vedly řízení proti osobám pobývajícím v zemích, které s Českem nespolupracovaly.

Výrazná část Rajchlova vystoupení se nesla v kritickém tónu vůči tomu, co označil za čtyřleté vládnutí založené na silných prohlášeních a slabých výsledcích. Bývalé vládě Petra Fialy vytkl rekordní zadlužení, propad reálných mezd i přenášení nákladů krize na občany. Ekonomické argumenty podle něj nelze oddělit od právního rámce státu, který má chránit občany před libovůlí moci.

V ostré výměně s Lipavským se Rajchl ohradil proti osobním nálepkám a obviněním z proruských postojů. „Argumentujte zákonem, ne nálepkami,“ zaznělo z jeho úst ve chvíli, kdy se debata začala lámat do osobní roviny. Právě tento moment podle něj odhalil hluboký rozdíl mezi politickým přístupem bývalých vládních představitelů a důrazem na formální postupy a odpovědnost institucí.

Debata se dotkla i zahraničněpolitických témat. Rajchl kritizoval styl vystupování České republiky v minulých letech a tvrdil, že hlasitá rétorika bez reálného vlivu nevedla k posílení českých zájmů, ale spíše k jejich oslabení. Zdůraznil, že malý stát si nemůže dovolit nahrazovat diplomacii morálním mentorováním velmocí.

Psali jsme: Turek ministrem? Kulidakis tvrdí, že je to jasné a Hrad chybuje

Vystoupení Jindřicha Rajchla v Událostech, komentářích tak působilo jako souhrnná obžaloba přístupu bývalé vlády, která podle něj rezignovala na právní přesnost ve prospěch politického sdělení. Ať už s jeho závěry divák souhlasí, nebo nikoli, jedno je jisté. Otázky, které v debatě otevřel, se netýkají jen minulosti, ale samotných základů fungování státu.

(Barták, prvnizpravy.cz, repro: čt24)