Protest před Poslaneckou sněmovnou vyvolal ostrou reakci advokáta, poslance a předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla. Ten na Facebooku upozornil na zákonný zákaz pořádání shromáždění v některých ulicích kolem parlamentních budov a obvinil vedení Policie České republiky ze selhání. Podle Rajchla měli být účastníci protestu, kteří se nacházeli v zakázaném prostoru, řešeni za přestupek a policie měla shromáždění rozpustit. Svou kritiku doplnil konkrétními požadavky na další postup, včetně zahájení trestního stíhání jedné z účastnic. Celou událost označuje za otázku dodržování zákonů a principů právního státu.
Rajchl svou kritiku staví na zákonu o právu shromažďovacím. Připomíná, že právní úprava vymezuje prostor kolem Poslanecké sněmovny, kde se shromáždění nesmějí konat, a odkazuje na přílohu zákona s přesným seznamem dotčených ulic. Právě v těchto místech se podle něj páteční protest odehrával. Ve svém příspěvku proto nejprve uvádí zákonné vymezení a celý výčet lokalit, které považuje za rozhodující.
„Zákon o právu shromažďovacím výslovně zakazuje pořádat shromáždění v okruhu 100 metrů od budov Poslanecké sněmovny. V příloze tohoto zákona jsou výslovně vyjmenovány ulice, pro něž tento zákaz platí. Jsou jimi: 1. Sněmovní, Praha 1, 2. U Zlaté studně, Praha 1, 3. Tomášská, Praha 1, 4. Thunovská, Praha 1, 5. Valdštejnské náměstí, Praha 1, 6. Valdštejnská, Praha 1, 7. Zámecká, Praha 1, 8. chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, Praha 1, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká, Praha 1, a Tomášská, Praha 1, a 9. Letenská, Praha 1, a to v úseku mezi Malostranským náměstím, Praha 1, a křižovatkou s ulicí Josefská, Praha 1,“ uvedl podrobný přehled Rajchl.
Právě postup policie se následně stává hlavním terčem Rajchlovy kritiky. Poslanec považuje nerozpuštění protestu za „hrubé selhání“, přičemž svou výtku nesměřuje k policistům, kteří byli přímo na místě. Těm naopak děkuje za jejich práci a snahu udržet pořádek. Odpovědnost přisuzuje vedení Policie České republiky, od něhož očekával jasný pokyn k rozpuštění shromáždění a zajištění účastníků.
Po kritice policejního vedení přechází Rajchl ke konkrétním požadavkům. Chce, aby byly podle kamerových záznamů ztotožněny osoby přítomné na protestu a aby s nimi byla zahájena přestupková řízení. Stejný postup požaduje vůči politikům, neziskovým organizacím a dalším veřejně známým osobám, které k účasti vyzývaly. Zvlášť ostře se vyjadřuje o Kateřině Dudové, u níž požaduje zahájení trestního stíhání pro výtržnictví.
V závěru svého příspěvku Rajchl zdůrazňuje, že právo na pokojný protest nikomu neupírá. Trvá však na tom, že demonstrace musí probíhat v mezích zákona a že jeho dodržování nelze poměřovat politickými sympatiemi. Znovu proto vyzývá policii k jednání a varuje před tolerováním protiprávního chování. Svou úvahu uzavírá kontrastem mezi podle něj skutečným ohrožením demokracie a sporem o zrušení koncesionářských poplatků.
„Právo na pokojný protest nelze nikomu upírat. To je zcela nezpochybnitelné. Nicméně jakýkoliv takový protest musí probíhat v mezích zákona. Ten totiž platí pro všechny stejně, včetně těch pravdoláskařských pachatelů dobra, kteří si myslí, že ve svém svatém boji mohou překročit všechny myslitelné hranice. Vyzývám proto polici, aby začala neprodleně konat a nepřešla toto zjevné protiprávní jednání alibistickým mlčením. Pokud bychom totiž začali tolerovat svévolné jednání za hranou zákona, tak bychom už nebyli právním státem, nýbrž anarchií. A to by bylo, na rozdíl od zrušení koncesionářských poplatků, skutečným ohrožením demokracie,“ uzavřel Jindřich Rajchl.








