Proti petici se postavil nejvyšší šéf ČIŽP, ředitel České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Petr Bejček. Chce ji smést ze stolu, uvádí publicista František Roček.

Jak jsme informovali, (www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/rocek-urad-se-vzbouril-nejen-proti-pomluvam) petici podepsalo 43 ze 49 státních zaměstnanců ústeckého oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (OI ČIŽP) proti pomlouvačným praktikám kolegyně Lucie Majerové, působící jako vedoucí oddělení.

Tento příběh upozorňuje: Autoři jakékoliv petice nemohou vyloučit, že ti kdo bude „zkoumat“ oprávněnost její petici, půjdou proti nim. Je vhodné mít petiční výbor, ale ještě lepším krokem je stanovení mluvčího petičního výboru pověřeného komunikací s nadřízenými a nepřáteli. Měl by to být tzv. asertivním člověk, který má pro strach uděláno.

Rozděluj a panuj

K tomuto došlo: Vůči petici zaměstnanců ústecké OI ČIŽP byla ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Petrem Bejčkem uplatněna taktika: Bejček považoval za nutné osobní jednání s lidmi z petičního výboru.
 „…Vzhledem k tomu, že petičním výborem nebylo v petici uvedeno, kdo je osobou určenou k zastupování petičního výboru ve smyslu ust. § 3 odst. 3 petičního zákona, byli za účelem osobní schůzky s ředitelem ČIŽP dne 15. 03. 2024 osloveni jednotlivě všichni členové petičního výboru.“ (citát z vyjádření Bejčka k petici.)

Bejčkovi tento tah nevyšel: „…bylo ČIŽP dále dne 19. 03. 2024 doručeno podání označené jako „Stanovisko petičního výboru zaměstnanců Oblastního inspektorátu ČIŽP Ústí nad Labem k vyřizování petice ze dne 27. 2. 2024“. V tomto podání …byl petičním výborem pověřen k zastupování ve smyslu ust. § 3 odst. 3 petičního zákona pan Libor Nedorost. Členové petičního výboru se následně s odkazem na toto podání odmítli jednotlivě zúčastnit osobní schůzky a vyžadovali schůzku pouze za účasti všech členů petičního výboru….“ (citát z vyjádření Bejčka k petici.)

Mluvčím petičního výboru schůzka celého petičního výboru s Bejčkem „dne 12. 04. 2024 byla odmítnuta s odkazem na souběžný postup státní tajemnice Ministerstva životního prostředí v dané věci.“ (citát z vyjádření Bejčka k petici.)

K tomu je třeba dodat, že petiční výbor již neměl s Bejčkem o čem jednat, neboť lhůta pro rozhodování celorepublikového ředitele Bejčka skončila již začátkem dubna.

Když se nedaří využít k destabilizaci petiční výbor, zbývá si slepit z paragrafů ochrannou zeď. Bejček jako „správní orgán“ posoudil: „…že je příslušný k vyřízení petice. Z tohoto důvodu nelze vyhovět žádosti sdělené Liborem Nedorostem e-mailem ze dne 12. 4. 2024, aby další kroky ředitele ČIŽP byly koordinovány s ohledem na postup paní Státní tajemnice při Ministerstvu životního prostředí…“

Podivné souvislosti

Situaci zamlžila Majerová (ve spolupráci s Brejčkem nebo i s jinými osobami? Zatím nevíme.) tím, že se údajně pojistila s pomocí policie. Již dříve na to byla upozorněna veřejnost v článku „Vysoká úřednice tajně spolupracovala s NCOZ. Inspekce životního prostředí čelí skandálu“ (4. 4. 2024 -prahain.cz), kde je uvedeno: „K tvrzení, že je ředitel (oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí n. L.) zkorumpovaný, vedoucí odpověděla, že (důkazy) nemá. Že důkaz o tom, že je (ředitel ústeckého inspektorátu ČIŽP) zkorumpovaný, je fakt, že nechtěl předmětné rozhodnutí podepsat. Žádné důkazy prý nemá, protože je nepotřebuje, protože toto už je jasná korupce… Dostala od NCOZ radu, aby trestní oznámení na ředitele podala,“ píše se dále. Podle těchto dokumentů se s NCOZ zmíněná vedoucí opakovaně sešla. „Postupovala ve věci tajně… uváděla fiktivní služební cesty, na kterých se scházela s policií, kde domlouvali taktiku...“ Detaily podle zápisu odhalovat nechtěla. Jsou prý tajné…“

Tolik citace z článku čerpajícího z toho, co Majerová řekla na poradě na ústeckém oblastním inspektorátu dne 4. 3. 2024. Je zcela nečitelné o jakou spolupráci s policií se mělo jednat. Možná se jednalo o předchozí vyšetřování několika firem v oblasti odpadového hospodářství, které bylo nakonec odloženo.

Policisté jsou užiteční sluhové

Podle psychologa Josefa Kováříka v podobných sporech jsou běžně využívána trestní oznámení policii.
Kovářík uvedl: „Pokud petiční výbor říká, že osoba, proti které je petice zaměstnanců zaměřena, podá na někoho z úřadu trestní oznámení, je to typická situace. Policisté si dlouhodobě stěžují, že trestní oznámení často mají funkci nátlaku proti druhé straně ve sporu. Ale oni podle zákona musí oznámení prošetřit. I když je nakonec odloží, ušetří oznamovateli velké peníze, které by jinak vydal za advokáta při pátrání po možnosti protivníka poškodit.“

V případě mimořádně vysoké pokuty 20 milionů Kč firmě z Ústeckého kraje, nejsou žádné informace o tom, že policie vyšetřuje nesouhlas ředitele ústeckého ředitele oblastního inspektorátu ČIŽP s touto obrovskou pokutou.

Prý není možné petici vyhovět, protože probíhá šetření nahlášeného udání podle zákona o ochraně oznamovatelů č.171/2023.  Podle petičního výboru to je spíše zastírací manévr.

Kauza podivně extrémní pokuty nekončí. Další signály naznačují, že bažina kolem jednání Bejčka je daleko hlubší. Souvislosti kauzy jsou stále v mlze, že by i se sexuálním podtextem? Uvidíme dále.