Čím jsou podloženy volební sympatie? Babišovské uvažování bude racionální, na rozdíl od Fialovém mírnému chaosu v rámci republiky.
Babiš považuje EU za nutné zlo, a bude se bránit zbytečným eurotendencím, zatím co Fialovci jsou vůči EU hlubokolezci… Česká republika pod vládou Fialy patří k nejštědřejším sponzorům rusko – ukrajinského konfliktu, a naše pomoc uprchlíkům dosáhla netušených rozměrů. Babišovci budou podporovat ukrajinské válečné řádění umírněně jenom jako nutné zlo. (Pokud vyhraje ANO, koruna prudce posílí. Kovanda říká proč – viz První zprávy 01.10.2025.)
V rámci předvolebních show se hovoří o korupci. To je nepodstatné. Korupce v politice je neodstranitelná. Politici tím získávají odměny ekonomickým skupinám, které je sponzorovaly ve volbách.
Politická vzpomínka
Nejsem idealista, ale hnusný realista. S Babišem jsem se vypořádal již v roce 2017 v internetovém Neviditelném psu
(http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-fenomen-klanu-ano-d03-/p_politika.aspx?c=A171122_210649_p_politika_wag, 24.11.2017).
V článku „Fenomén klanu ANO“ jsem tehdy napsal: „V české politické džungli byl sice očekávaný, ale přesto zajímavý volební vzestup ANO. Ale novým pro nás je, že nemusíme hovořit o ANO jako o hnutí nebo straně. ANO má strukturu strany, nazývá se hnutí, a v podstatě představuje jinou (volnou, mlhavou) formu politické organizace – metaforicky ji lze nazvat politickým klanem.
Termín politický klan naznačuje účel spolupráce většího množství osob na základě neurčitého souznění. Praotcem tohoto klanu může být např. „Naštvaný strejda“ jako mýtická politická bytost, která bouchne do stolu a dá se do spojování podobně cítících duší… Takový legendárních základ (v „Naštvaném strejdovi“) má i klan ANO. Spojení mezi lidmi není rodinné, úzce regionální či specificky ideologické, ale spíše zájmové, na několika různých úrovních. V nejvyšším patře politiky jde o získání nebo udržení moci k ochraně majetku a přístupu k výhodným (strategickým) informacím. Ale tuto snahu lze předpokládat nejen u miliardáře Babiše jako šéfa klanu ANO, ale i mezi vlivnými zbohatlickými „esy“, a nemusí to být zrovna miliardáři. (V nejvyšším patře politické organizace jsou tyto motivy samozřejmé i u představitelů klasických politických stran.)
Do jisté míry podobné struktury jako politický klan ANO lze nalézt i jinde. Tradici např. mají politicko-ekonomické klany v Jižní Koreji a ještě déle v Japonsku. Podle politologa Zdeňka Zbořila v Jižní Koreji působí nejvýznamnější „finanční rodiny“ (če-boly), obdoba bývalých japonských zaibatsu nebo keiritsu, mají podobný charakter.
„V jihokorejském případě zjednodušeně řečeno jde o skupinu osob kolem společné kasy, která zajišťuje financování firem a jejich ekonomických projektů. Můžeme proto hovořit třeba o če-bolu Samsung. Finanční rodiny, nebo po našem korporace, dokáží financovat také politické strany a politiku. O politice, o řízení státu, uvažují jako o řízení firmy. Proto mnozí z rodin če-bolů jsou policisté ve vysokých funkcích, úředníci, soudci i zákonodárci. Členové rodiny vědí, že jejich bankovní dům představuje jistotu, že budou vypláceni. Je to finanční rodina. I nezdárné dítě v rámci če-bolu je tolerováno, chyby se promíjejí, pokud je dodržováno nejdůležitější – loajalita. Proto je korejský politický systém spíše jakousi řízenou demokracií,“ vzpomíná Zbořil na tamní politiku, jak ji zažil za svého působení v Jižní Koreji.“
Správné otázky
Okamurovce budu volit, protože kladou nepříjemné otázky, a lidé v mém okolí otázky považují též za správné. Okolím nemyslím jenom intelektuály, ale i tzv. prosté lidi jako dispečer logistiky, řidič, prodavačka atp. Na jednom z ústeckých sídlišť, kde bydlím, jsem neslyšel na Fialovce nic pozitivního. Neptal jsem se na Fialu, jenom jsem poslouchal co lidé říkají.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
