Napětí mezi Spojenými státy a jejich dlouholetými spojenci v oblasti Perského zálivu dosahuje bodu, který lze bez nadsázky označit za historický zlom. To, co bylo po desetiletí považováno za pevný pilíř americké zahraniční politiky, tedy bezpečnostní garance výměnou za stabilitu dodávek ropy, se dnes před očima rozpadá. A jak ukazuje analýza agentury Bloomberg, nejde o dočasné nedorozumění, ale o hlubokou strukturální změnu, která může zásadně proměnit geopolitickou mapu celého regionu.
Státy jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty nebo Katar se stále otevřeněji ptají, zda jsou Spojené státy ještě schopny plnit roli garanta jejich bezpečnosti. Tento posun není náhlý. Je výsledkem dlouhodobého vývoje, který zahrnuje americké stažení z regionu, kolísavou politiku vůči Íránu a především současný konflikt, jenž ukazuje limity americké vojenské i politické síly.
Zásadní problém spočívá v tom, že americká strategie přestala být pro region čitelná. Zatímco v minulosti byla Washingtonem prezentována jasná doktrína odstrašení vůči Íránu, dnes vládne spíše improvizace. To potvrzují i diplomatické zdroje citované v článku, podle nichž „frustrace v regionu roste s každým dalším týdnem konfliktu“. Jinými slovy, spojenci Spojených států přestávají věřit, že Washington má situaci pod kontrolou.
Tato nedůvěra má konkrétní podobu. Země Perského zálivu začínají diverzifikovat své bezpečnostní i politické vztahy. Posilují kontakty s Čínou a Ruskem, což by ještě před několika lety bylo považováno za nemyslitelné. V praxi to znamená, že americký vliv v regionu se neoslabuje pouze vojensky, ale i ekonomicky a diplomaticky. A právě to je pro Spojené státy největší hrozba.
Zcela zásadní je i psychologický rozměr celé situace. Bezpečnostní garance nejsou jen o vojenské síle, ale především o důvěře. Jakmile tato důvěra zmizí, ztrácí i nejsilnější armáda světa svou odstrašující funkci. A přesně to se dnes děje. Státy Perského zálivu již nevnímají Spojené státy jako neotřesitelného ochránce, ale jako partnera, jehož závazky jsou podmíněné a proměnlivé.
Do tohoto obrazu zapadá i širší krize důvěry v americké instituce, která se odehrává na domácí scéně. Paralelně s geopolitickými otřesy totiž probíhá v USA spor o samotné základy demokracie. Případ z Georgie, kde místní úřady zpochybnily postup FBI při vyšetřování voleb z roku 2020, ukazuje, jak hluboké jsou vnitřní rozpory. Jak zaznělo u federálního soudu, důkazy předložené FBI „nejsou založeny na realitě“ a opírají se o svědky, kteří „nechápou, jak volby fungují“.
Tato slova nejsou jen technickou kritikou konkrétního vyšetřování. Jsou symptomem širšího problému, kdy se státní instituce dostávají do konfliktu s částí společnosti i politické reprezentace. A právě tato vnitřní nestabilita oslabuje schopnost Spojených států působit navenek jako důvěryhodný garant bezpečnosti.
Kritici upozorňují, že současná americká administrativa využívá bezpečnostní a zpravodajské složky k politickým účelům, což dále podkopává důvěru nejen doma, ale i v zahraničí. Jak zaznělo během soudního jednání, postup ministerstva spravedlnosti by mohl otevřít dveře k zásahům „do stovek, ne-li tisíců volebních center“ po celé zemi. Taková perspektiva je pro spojence Spojených států alarmující, protože naznačuje, že americký systém není tak stabilní, jak se dlouho zdálo.
Výsledkem je paradoxní situace. Spojené státy, které po desetiletí exportovaly model demokracie a bezpečnosti, dnes čelí pochybnostem jak uvnitř, tak v zahraničí. A právě tato kombinace vnějších a vnitřních krizí vytváří prostředí, v němž se tradiční aliance rozpadají.
Pro Evropu a zejména pro Českou republiku má tento vývoj zásadní význam. Pokud se americké bezpečnostní garance stanou méně spolehlivými, bude nutné hledat nové modely zajištění bezpečnosti. To může znamenat posílení evropské obrany, ale také větší důraz na vlastní schopnosti jednotlivých států.
Závěrem lze říci, že současná situace není jen epizodou v dlouhém příběhu americké zahraniční politiky. Je to moment, který může definovat celé příští desetiletí. Pokud Spojené státy nedokážou obnovit důvěru svých spojenců, riskují, že přijdou o klíčové postavení v jednom z nejdůležitějších regionů světa. A jak ukazuje vývoj v Perském zálivu, tento proces už možná začal.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
Zdroj: https://www.bloomberg.com/news/articles/2026-03-27/gulf-countries-frustration-with-the-us-grows-as-war-wears-on?srnd=homepage-europe
