Kritici také varují, že jde o zástěrku, jak přesměrovat evropské prostředky na domácí výdaje, které s obranou nemají nic společného.
V pondělí 28. dubna došlo na Pyrenejském poloostrově k rozsáhlému výpadku elektřiny, jehož důsledky pocítily miliony obyvatel. Zatímco Evropská komise téměř okamžitě vyloučila možnost kybernetického útoku jako příčinu, premiér Sánchez odmítl takové vysvětlení jednoznačně potvrdit. Místo toho si ponechal otevřená zadní vrátka pro hypotézu, která se mu politicky hodí - totiž že šlo o bezpečnostní hrozbu.
Tento přístup nenechal evropské diplomaty klidnými. „Mohu si představit, že Španělsko to využije jako argument,“ citoval diplomatický zdroj z jednoho severoevropského státu server The European Conservative. Podle daného článku je snaha redefinovat obranu tak, aby zahrnovala i kybernetickou bezpečnost a zelenou transformaci, dlouhodobou strategií Sánchezova kabinetu. Ten již dříve navrhoval, aby EU financovala zbrojní plány v odhadované výši 800 miliard eur z prostředků určených na jiné účely, jako je digitalizace či klimatická opatření.
„Nebylo by to poprvé, co by se socialistický lídr pokusil překroutit definici obrany za účelem financování nevojenských projektů,“ popisuje podstatu problému The European Conservative.
„V Evropě to nezůstalo bez povšimnutí,“ uvedl deník El Mundo, který také upozorňuje, že Sánchez se již v minulosti pokusil prosadit do obranné agendy pojmy jako „kyberbezpečnost“ či „zelená transformace“. Přitom právě tyto dva aspekty použil i v kontextu výpadku proudu.
Viceprezidentka Evropské komise Teresa Ribera označila možnost sabotáže za nepravděpodobnou už v pondělí večer. Přesto Sánchez ve svém pozdně večerním projevu jakoukoli verzi kategoricky nevyvrátil a nechal prostor pro spekulace. Potvrzení ze strany Red Eléctrica, že se nejednalo o kyberútok, přišlo až po dlouhých hodinách mlžení v úterý ráno.
Španělská vláda oznámila zvýšení obranných výdajů o 10,47 miliardy eur, čímž by se měla obrana dostat na úroveň 2 % HDP, tedy čtyři roky před požadovaným termínem ze strany NATO. Tento krok je prezentován jako fiskálně neutrální, ale při veřejném dluhu ve výši 101,8 % HDP se mnozí ptají, kde vláda vezme prostředky.
V rámci koaliční vlády vyvolalo rozhodnutí další krizi. Koaliční partner Sumar vedený Yolandou Díazovou zvýšení vojenských výdajů kritizoval jako „neprojednané“ a „v rozporu s progresivní zahraniční politikou“. Kritiku dále zintenzivnilo odhalení, že ministerstvo vnitra podepsalo kontrakt s izraelskou firmou na nákup střeliva, a to i přes předchozí závazky takové dohody rušit.
Snaha redefinovat obranu jako všeobjímající pojem, který zahrnuje i klima, technologie a digitalizaci, může mít zásadní důsledky pro směřování evropské bezpečnostní a rozpočtové politiky. Kritici se obávají, že Sánchez zneužívá krizi k tomu, aby odvedl pozornost od domácích problémů a zároveň si otevřel kohoutek k financím, které byly původně určeny na jiné účely.
Brusel proto očekává od Španělska podrobnou zprávu o příčinách výpadku do tří měsíců. Jakákoliv neochota jednoznačně přiznat příčinu bude jen posilovat dojem, že jde o předem připravenou strategii, nikoli o zodpovědné krizové řízení.
Není pochyb, že redefinice pojmu obrana bude jedním z klíčových témat nadcházející červnové summitu NATO v Haagu. Otázkou však zůstává, zda Evropa dovolí, aby se z něj stal nástroj domácí fiskální gymnastiky jednoho premiéra.