Reakce českých politiků aneb „hlasité ticho“

Navzdory závažnosti verdiktu z května 2025 nebyla k aféře Pfizergate zaznamenána žádná oficiální vyjádření hlavních českých politických představitelů. Mlčí:

• premiér Petr Fiala,
• ministr zahraničních věcí Jan Lipavský,
• ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák,
• i čeští europoslanci včetně Mikuláše Peksy, Luďka Niedermayera či Alexandry Vondry.

Zatímco například němečtí, nizozemští nebo rakouští europoslanci veřejně požadovali vyvození odpovědnosti, česká politická scéna zůstala nečinná a beze slova. Tento postoj vyvolává otázku, zda čeští politici přistupují k institucím EU jako ke „svým“, nebo jen jako k cizímu tělesu, jehož krize se jich netýkají.

Česká mainstreamová média: stručná fakta, minimum analýzy

Česká televize (ČT24) o rozsudku informovala ve stručné zpravodajské notici a nabídla komentář analytika Martina Vokálka z think-tanku EUROPEUM, který uvedl, že „Ani někdo jako Ursula von der Leyen není nedotknutelný a nemůže si dělat, co chce, bez 100% transparentnosti.“

Další média jako iDNES, Seznam Zprávy, Deník N, Lidovky nebo Český rozhlas sice zprávu krátce převzala, ale nepřinesla žádné hlubší analýzy, rozhovory nebo politické komentáře.

Chyběly otázky, které by měly zaznít:

• Jaký dopad má verdikt na legitimitu Komise?
• Měla by von der Leyen vyvodit odpovědnost?
• Proč se čeští europoslanci neozvali?
Kontrast s evropskými médii (titulky, komentáře, rozhovory)

Oproti tomu zahraniční média věnovala kauze rozsáhlý prostor:

• Politico Europe popsalo Pfizergate jako „politickou bombu“ a rozsudek označilo za „tvrdý direkt Komisi, která věděla, co dělá, a přesto to zatajila“.
• Die Welt, Der Spiegel a Tagesschau popsaly verdikt jako „zásadní selhání ve správě EU“.
• Le Monde uvedl, že „důvěra v Komisi se ztenčila jako nikdy předtím od éry Barrosa“.
• El País označil případ za „varování před digitálním šedým pásmem vládnutí“.

Veřejné diskuse o nutnosti přijetí nových pravidel pro digitální komunikaci politiků se v evropském prostoru rozhořely naplno.

Reakce evropských politiků: otevřená kritika

Daniel Freund (Zelení, Německo): „Rozsudek je jasnou porážkou von der Leyen. Skrývání zpráv nemůže být bez následků.“

René Repasi (SPD, Německo): „Důvěra občanů se nevytváří s mizícími zprávami a mlhavými vysvětleními.“

Raquel García Hermida (Renew Europe, Nizozemsko): „Jde o triumf pro všechny, kdo věří, že EU má být otevřená, ne netransparentní.“


Češi zaspali okamžik, který se týká i jich

Skandál Pfizergate se neodehrává ve vakuu. Jde o příběh, který ukazuje limity moci, otázky institucionální odpovědnosti a nutnost redefinovat hranice transparentnosti v digitálním věku. Mlčení českých politiků a nedostatečná mediální pozornost vůči této kauze působí jako rezignace na princip, že EU je i naše věc.

Pokud chceme, aby se Unie chovala odpovědně a čitelně, musíme jako občané i zástupci států vyžadovat odpovědnost. A to i tehdy, když to není pohodlné.


Reakce českých politiků aneb „hlasité ticho“

Navzdory závažnosti verdiktu z května 2025 nebyla k aféře Pfizergate zaznamenána žádná oficiální vyjádření hlavních českých politických představitelů. Mlčí:

• premiér Petr Fiala,
• ministr zahraničních věcí Jan Lipavský,
• ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák,
• i čeští europoslanci včetně Mikuláše Peksy, Luďka Niedermayera či Alexandry Vondry.

Zatímco například němečtí, nizozemští nebo rakouští europoslanci veřejně požadovali vyvození odpovědnosti, česká politická scéna zůstala nečinná a beze slova. Tento postoj vyvolává otázku, zda čeští politici přistupují k institucím EU jako ke „svým“, nebo jen jako k cizímu tělesu, jehož krize se jich netýkají.

Česká mainstreamová média: stručná fakta, minimum analýzy

Česká televize (ČT24) o rozsudku informovala ve stručné zpravodajské notici a nabídla komentář analytika Martina Vokálka z think-tanku EUROPEUM, který uvedl, že „Ani někdo jako Ursula von der Leyen není nedotknutelný a nemůže si dělat, co chce, bez 100% transparentnosti.“

Další média jako iDNES, Seznam Zprávy, Deník N, Lidovky nebo Český rozhlas sice zprávu krátce převzala, ale nepřinesla žádné hlubší analýzy, rozhovory nebo politické komentáře.

Chyběly otázky, které by měly zaznít:

• Jaký dopad má verdikt na legitimitu Komise?
• Měla by von der Leyen vyvodit odpovědnost?
• Proč se čeští europoslanci neozvali?
Kontrast s evropskými médii (titulky, komentáře, rozhovory)

Oproti tomu zahraniční média věnovala kauze rozsáhlý prostor:

• Politico Europe popsalo Pfizergate jako „politickou bombu“ a rozsudek označilo za „tvrdý direkt Komisi, která věděla, co dělá, a přesto to zatajila“.
• Die Welt, Der Spiegel a Tagesschau popsaly verdikt jako „zásadní selhání ve správě EU“.
• Le Monde uvedl, že „důvěra v Komisi se ztenčila jako nikdy předtím od éry Barrosa“.
• El País označil případ za „varování před digitálním šedým pásmem vládnutí“.

Veřejné diskuse o nutnosti přijetí nových pravidel pro digitální komunikaci politiků se v evropském prostoru rozhořely naplno.

Reakce evropských politiků: otevřená kritika

Daniel Freund (Zelení, Německo): „Rozsudek je jasnou porážkou von der Leyen. Skrývání zpráv nemůže být bez následků.“

René Repasi (SPD, Německo): „Důvěra občanů se nevytváří s mizícími zprávami a mlhavými vysvětleními.“

Raquel García Hermida (Renew Europe, Nizozemsko): „Jde o triumf pro všechny, kdo věří, že EU má být otevřená, ne netransparentní.“


Češi zaspali okamžik, který se týká i jich

Skandál Pfizergate se neodehrává ve vakuu. Jde o příběh, který ukazuje limity moci, otázky institucionální odpovědnosti a nutnost redefinovat hranice transparentnosti v digitálním věku. Mlčení českých politiků a nedostatečná mediální pozornost vůči této kauze působí jako rezignace na princip, že EU je i naše věc.

Pokud chceme, aby se Unie chovala odpovědně a čitelně, musíme jako občané i zástupci států vyžadovat odpovědnost. A to i tehdy, když to není pohodlné.