Na blížícím se summitu NATO (24. - 25. června v Haagu) se rýsuje zásadní střet o budoucnost aliance. Americký prezident Donald Trump, který po svém návratu do úřadu nastolil agresivnější kurz vůči evropským spojencům, vyzval členské státy, aby zvýšily své obranné výdaje na 5 % hrubého domácího produktu. Podle něj totiž „země, které neplatí svůj díl, nemohou čekat, že budou chráněny“.
Španělsko však zatím drží linii. „Nebudeme se podřizovat tlaku na zbrojení na úkor veřejných služeb,“ vzkázal nepřímo premiér Pedro Sánchez.
Podle údajů z roku 2024 bylo Španělsko poslední na seznamu zemí NATO podle podílu HDP vydávaného na obranu (1,3 %). Sánchezova vláda sice slíbila, že letos cíl 2 % splní, a připravila dodatečné investice v objemu přes 10 miliard eur, ale plán zatím nebyl předložen parlamentu, čímž roste napětí nejen v alianci, ale i doma.
„Španělsko jako člen NATO skončilo v roce 2024 s nejnižším podílem obranných výdajů vůči HDP, čímž nesplnilo dohodnutý dvouprocentní cíl z roku 2014,“ uvádí agentura AP News.
„Zatímco chudí nemají na nájmy a důchodci nemají na léky, máme nalévat miliardy do zbraní? To je morální zrad,“ dodala Díazová.
Tlak však přichází nejen z USA, ale i z evropských partnerů. Německo a Polsko již nový pětiprocentní cíl podpořily. Podle agentury Reuters generální tajemník NATO Mark Rutte dokonce navrhl kompromisní model 3,5 % HDP přímo na armádu a 1,5 % na širší bezpečnost, tedy kybernetiku či ochranu hranic.
Odmítnutí navýšit výdaje může Španělsko na summitu politicky izolovat. Ve hře je totiž nejen jednota NATO, ale i zpochybnění bezpečnostních záruk USA. Trump opakovaně prohlašuje, že „ochrana nebude automatická“, pokud spojenci neplatí dostatečně.
Přesto se zdá, že Sánchez hodlá vyčkávat. Ani plán na dosažení 2 % HDP na obranu zatím neprošel parlamentem, čímž vyvolává nevoli i mezi vlastními poslanci. Vzhledem k tomu, že vláda je v menšině, může být podpora levicového křídla rozhodující.
Psali jsme:
Summit NATO v Haagu se tak odehraje v atmosféře největšího rozkolu od roku 2003. Tehdy šlo o válku v Iráku... a dnes o to, kdo a kolik má platit za obranu Evropy. Španělsko stojí před složitou volbou: buď ustoupí americkému tlaku, nebo riskuje bezpečnostní izolaci a diplomatický konflikt se spojenci.
„Trump hrozí odebráním bezpečnostních záruk státům, které podle něj neplní své závazky vůči NATO,“ uvedla agentura AP News.
