Stamilionové zakázky nepadaly z nebe. Kdo rozhodoval v kauze IKEM?

politika

Zakázky za stamiliony korun nepadaly jen tak z nebe. Kdo schvaloval technické podmínky a rozpočty? Redakce serveru Prvnizpravy.cz sleduje roli profesora Ivana Netuky a dalších vlivných aktérů v kauze IKEM.

Stamilionové zakázky nepadaly z nebe. Kdo rozhodoval v kauze IKEM?
Ivan Netuka (IKEM), poradce premiéra
1. října 2025 - 06:03

V předchozích dílech jsme detailně rozebrali podezřelé ceny, technické parametry, rozdělení trhu mezi dvě firmy, právní kvalifikace i lichtenštejnské vazby firmy Omnimedics. Tentokrát se zaměřujeme na samotné instituce. Kdo měl v nemocnicích reálný vliv na rozhodování o veřejných zakázkách? Kdo připravoval a schvaloval zadávací dokumentaci? A jak hluboko sahají vazby mezi rozhodujícími osobami a dodavateli? Trestní oznámení senátora Roberta Šlachty se těmto otázkám věnuje velmi podrobně a jména, která v něm figurují, patří mezi známé osobnosti českého zdravotnictví. Klíčovou postavou zůstává profesor MUDr. Ivan Netuka, Ph.D., přední český kardiochirurg a dlouholetý přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.

Podle trestního oznámení měl profesor Netuka přímý vliv na rozhodovací procesy během zásadních zakázek na mechanické srdeční podpory v období 2016–2023. Jako přednosta kliniky měl nejen odbornou autoritu, ale podílel se i na formulaci technických parametrů, které de facto předem určovaly vítěze výběrových řízení. Specifikace vycházející z jeho pracoviště byly údajně nastaveny tak, že vylučovaly jakýkoli jiný produkt než HeartMate 3. Přístroj distribuovaný výhradně firmou Omnimedics. Podle Šlachty se Netuka účastnil klíčových interních porad a měl přístup k investiční dokumentaci i plánům. Přestože nebyl ředitelem IKEM, tento post zastával Mgr. Michal Stiborek, jeho vliv uvnitř instituce byl zásadní.


Trestní oznámení zároveň připomíná, že klinika profesora Netuky byla už dříve spojována s problematickými zakázkami. Již v roce 2019 upozorňovali někteří zaměstnanci IKEM na nestandardní vztahy mezi vedením a vybranými dodavateli technologií či servisu. Tyto podněty však nebyly nikdy oficiálně prošetřeny a žádné kárné ani kontrolní řízení nebylo zahájeno. V roce 2021 se navíc objevily zprávy, že Netuka dříve spolupracoval s firmami poskytujícími konzultace ve veřejném zdravotnictví a mezi těmito subjekty se podle dostupných informací objevují i osoby spojené se strukturou Omnimedics. Ačkoli není prokázáno, že šlo o formální nebo majetkové vazby, v kontextu dlouhodobě uzavřených zakázek bez konkurence jde o významnou indicii.

Významnou roli sehrávali i další pracovníci IKEM, především ti, kteří působili jako členové výběrových komisí, garanti projektů nebo autoři odborných posudků k jednotlivým nákupům. Trestní oznámení doporučuje, aby policie prověřila nejen jejich podpisové vzory a rozhodovací pravomoci, ale také případné majetkové pohyby, souběh funkcí a podnikání. Alarmující je, že někteří z těchto odborníků zároveň zastávali funkce u Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) nebo byli členy odborných komisí, které na národní úrovni připravovaly doporučení pro použití specifických zdravotnických technologií. Pokud by se prokázalo, že stejná osoba doporučuje konkrétní přístroj a zároveň působí v nemocnici, která jej nakupuje bez výběrového řízení, šlo by o závažný střet zájmů.


Zrcadlová situace se podle Šlachty opakuje také v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH). Také zde se opakovaně objevují zakázky bez soutěže, výhradně ve prospěch firmy Cardion. Klíčovou rozhodovací pravomoc měla ředitelka MUDr. Petra Kmentová, která nastoupila do funkce v roce 2019 a převzala vedení po prof. Františku Neužilovi. I v CKTCH podle dostupných údajů chyběla jakákoli snaha o srovnání alternativ, vyhodnocení výhod či nezávislý posudek. Zadávací podmínky byly formulovány tak, aby odpovídaly pouze jednomu konkrétnímu produktu. Výběrové řízení se pak zredukovalo na formální proces s předem známým výsledkem. Ostatní uchazeči, pokud vůbec nějací byli, byli často vyřazeni pro nesplnění „nezbytných“ parametrů.

Celý systém veřejných zakázek v nemocnicích navíc postrádá jednotný dohled, který by efektivně kontroloval střety zájmů a manipulace s technickými podmínkami. Vnitřní kontrolní mechanismy jsou podřízeny vedení zařízení, které má možnost ovlivňovat výběr kontrolorů i formu dokumentace a její archivaci. Nezávislé posouzení ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je výjimečné, protože většina zakázek nevyvolá oficiální podnět. Pokud soutěž nezpochybní žádný z účastníků, případ obvykle končí bez dalšího přezkumu. A pokud se jediným účastníkem stává očekávaný vítěz, systém se uzavírá do kruhu. Formálně v souladu se zákonem, fakticky však deformovaný.


Šlachta proto ve svém podání požaduje, aby se vyšetřování zaměřilo nejen na vnější firmy a peněžní toky, ale především na osoby s rozhodovací pravomocí uvnitř nemocnic. Klíčem podle něj musí být detailní analýza komunikace mezi přednosty, technickými pracovníky a obchodními zástupci, včetně e-mailové korespondence, zápisů z porad, návrhů zadávací dokumentace a jejích změn. Pouze tak lze zjistit, zda byl skutečně přítomen vědomý úmysl nastavit podmínky tak, aby zvýhodnily konkrétního dodavatele. A zda za těmito rozhodnutími nestály osobní, obchodní či politické zájmy.

(Kovář, prvnizpravy.cz, foto: zai)


Anketa

Kdo Vás v televizních superdebatách na CNN Prima NEWS a TV Nova přesvědčil více?