V předchozích dílech jsme detailně rozebrali podezřelé ceny, technické parametry, rozdělení trhu mezi dvě firmy, právní kvalifikace i lichtenštejnské vazby firmy Omnimedics. Tentokrát se zaměřujeme na samotné instituce. Kdo měl v nemocnicích reálný vliv na rozhodování o veřejných zakázkách? Kdo připravoval a schvaloval zadávací dokumentaci? A jak hluboko sahají vazby mezi rozhodujícími osobami a dodavateli? Trestní oznámení senátora Roberta Šlachty se těmto otázkám věnuje velmi podrobně a jména, která v něm figurují, patří mezi známé osobnosti českého zdravotnictví. Klíčovou postavou zůstává profesor MUDr. Ivan Netuka, Ph.D., přední český kardiochirurg a dlouholetý přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.
Trestní oznámení zároveň připomíná, že klinika profesora Netuky byla už dříve spojována s problematickými zakázkami. Již v roce 2019 upozorňovali někteří zaměstnanci IKEM na nestandardní vztahy mezi vedením a vybranými dodavateli technologií či servisu. Tyto podněty však nebyly nikdy oficiálně prošetřeny a žádné kárné ani kontrolní řízení nebylo zahájeno. V roce 2021 se navíc objevily zprávy, že Netuka dříve spolupracoval s firmami poskytujícími konzultace ve veřejném zdravotnictví a mezi těmito subjekty se podle dostupných informací objevují i osoby spojené se strukturou Omnimedics. Ačkoli není prokázáno, že šlo o formální nebo majetkové vazby, v kontextu dlouhodobě uzavřených zakázek bez konkurence jde o významnou indicii.
Zrcadlová situace se podle Šlachty opakuje také v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH). Také zde se opakovaně objevují zakázky bez soutěže, výhradně ve prospěch firmy Cardion. Klíčovou rozhodovací pravomoc měla ředitelka MUDr. Petra Kmentová, která nastoupila do funkce v roce 2019 a převzala vedení po prof. Františku Neužilovi. I v CKTCH podle dostupných údajů chyběla jakákoli snaha o srovnání alternativ, vyhodnocení výhod či nezávislý posudek. Zadávací podmínky byly formulovány tak, aby odpovídaly pouze jednomu konkrétnímu produktu. Výběrové řízení se pak zredukovalo na formální proces s předem známým výsledkem. Ostatní uchazeči, pokud vůbec nějací byli, byli často vyřazeni pro nesplnění „nezbytných“ parametrů.
Šlachta proto ve svém podání požaduje, aby se vyšetřování zaměřilo nejen na vnější firmy a peněžní toky, ale především na osoby s rozhodovací pravomocí uvnitř nemocnic. Klíčem podle něj musí být detailní analýza komunikace mezi přednosty, technickými pracovníky a obchodními zástupci, včetně e-mailové korespondence, zápisů z porad, návrhů zadávací dokumentace a jejích změn. Pouze tak lze zjistit, zda byl skutečně přítomen vědomý úmysl nastavit podmínky tak, aby zvýhodnily konkrétního dodavatele. A zda za těmito rozhodnutími nestály osobní, obchodní či politické zájmy.