Evropa má za sebou další víkend rozsáhlých sociálních protestů. Statisíce lidí vyšly do ulic ve Francii, Itálii a Německu, zatímco Portugalsko čelí pokračujícím demonstracím proti bytové politice vlády. Přestože mají jednotlivé protesty rozdílné organizátory a požadavky, spojuje je nespokojenost s životními náklady, dostupností bydlení, kvalitou veřejných služeb a rozdělováním státních peněz. V některých městech pokojné demonstrace vystřídaly násilné střety s policií.
Páteční generální stávka svolaná odborovou organizací Unione Sindacale di Base (USB) přivedla demonstranty do více než šedesáti italských měst. Zaměstnanci, studenti, důchodci i organizace hájící právo na bydlení požadovali vyšší mzdy, dostupnější veřejné služby a změnu rozpočtových priorit. Významnou součástí protestů byl odpor proti zvyšování vojenských výdajů. Odhady účasti se výrazně liší. Italské ministerstvo vnitra evidovalo přibližně 255 tisíc demonstrantů, zatímco organizátoři uváděli více než milion účastníků.
V Janově a Neapoli protestující vstoupili do přístavních areálů a upozorňovali na přepravu zbraní. V Římě a Turíně došlo ke střetům s policií, která použila vodní děla a další donucovací prostředky. Většina ostatních demonstrací proběhla pokojně. Neděle 1. listopadu potvrdila, že protestní vlna nekončí. Odborová organizace USB na celostátním shromáždění v Římě oznámila další velkou demonstraci na 12. prosince. Studenti a aktivisté pokračovali v protestním táboře u Kolosea a odbory připravují další akce společně s organizacemi bojujícími za dostupné bydlení.
Pro vládu premiérky Giorgie Meloniové představuje pokračující mobilizace politický problém. Protesty spojují požadavky na vyšší životní úroveň s kritikou rozpočtových priorit a výdajů na obranu. Vláda tak bude muset obhajovat nejen jednotlivá ekonomická opatření, ale také celkové rozdělování veřejných prostředků.
Německá mládež protestovala, Frankfurt zasáhly nepokoje
V sobotu 31. října se demonstrace mladé generace uskutečnily ve více než třiceti německých městech. Iniciativa Gen Z regelt odhadla celkovou účast na 120 tisíc lidí, což bylo méně, než organizátoři očekávali. V Berlíně se podle policie shromáždilo přibližně pět tisíc demonstrantů, zatímco organizátoři uváděli deset tisíc. Protestující požadovali více prostředků pro školství, dostupnější bydlení, lepší veřejné služby a upozorňovali také na obavy z povinné vojenské služby. Většina shromáždění proběhla pokojně, po jejich skončení však v některých městech následovaly násilnosti.
Nejvážnější situace nastala ve Frankfurtu nad Mohanem. Podle nedělní bilance hesenského ministra vnitra Romana Posecka bylo poškozeno sedmnáct obchodů, z nichž pět bylo vyrabováno. Policie zadržela 54 lidí a více než stovka policistů utrpěla zranění. Násilnosti zasáhly také některé další německé metropole. Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt požadoval důsledné potrestání pachatelů. Organizátoři pokojné části protestů násilí odmítli.
Německá vláda tak musí řešit dva odlišné problémy: bezpečnost veřejných shromáždění a sociální požadavky mladé generace. Jejich zaměňování by mohlo odvést pozornost od ekonomických příčin nespokojenosti.
Francie pokračuje v protestech, Portugalsko řeší bytovou krizi
Ve Francii se v sobotu uskutečnilo 291 protestních akcí s celkovou účastí 320 tisíc lidí, z toho přibližně 70 tisíc v Paříži. Organizátoři uváděli téměř půl milionu účastníků. Podle ministerstva vnitra účast oproti předchozím víkendům klesla. Dne 24. října evidovaly úřady 410 tisíc a 17. října přibližně 550 tisíc demonstrantů.
Francouzská policie do sobotních 21 hodin zadržela 565 lidí. Dalších 214 zadržení připadlo na následnou halloweenskou noc. Celkových 779 zadržení proto nelze vydávat výhradně za bilanci samotných demonstrací. Ministerstvo zároveň oznámilo 116 zraněných příslušníků bezpečnostních složek během sobotních protestů.
Přes nižší účast pokračuje tlak na francouzskou vládu. Studentské organizace vyzvaly k blokádám škol od pondělí 2. listopadu a na čtvrtek 5. listopadu je ohlášena další celostátní stávka ve veřejném i soukromém sektoru. Odbory požadují především vyšší mzdy, zlepšení pracovních podmínek a dostupnější vzdělávání.
Napětí se prohlubuje také v Portugalsku. Policie v neděli odstranila protestní tábor na lisabonském náměstí Rossio, kde demonstranti po sobotním pochodu postavili více než padesát stanů. Protestující odmítají vládní návrh reformy nájemního bydlení, který by usnadnil vystěhovávání nájemníků a odstranil některá omezení nájemného. Vláda premiéra Luíse Montenegra tvrdí, že změny mohou zvýšit nabídku bytů, zatímco odpůrci varují před dalším zhoršením dostupnosti bydlení.
Víkendové události nelze označit za jednotné evropské protestní hnutí. Ukazují však společné napětí mezi požadavky obyvatel na zachování životní úrovně a možnostmi státních rozpočtů. Zatímco vlády hledají prostředky na obranu, bezpečnost a další priority, část společnosti požaduje přednostní řešení mezd, bydlení a veřejných služeb.
Tento rozpor má význam také pro Českou republiku. Rozhodování o výdajích na obranu, sociální služby, školství nebo dostupné bydlení není pouze účetní otázkou státního rozpočtu. Evropské protesty ukazují, že způsob rozdělování veřejných peněz může zásadně ovlivnit důvěru občanů ve státní instituce i politickou stabilitu. A že rozpočtové úspory, jejichž důsledky veřejnost považuje za nespravedlivé, mohou vyvolat odpor přesahující hranice jednotlivých států.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: usatoday)
