Tato událost se nesmazatelně zapsala do historie českého národa. Po 268 letech byl stržen mariánský sloup, památka, která na náměstí stála od roku 1650. Pro mnohé obyvatele Prahy a celé nově vznikající Československé republiky představoval tento akt nejen rozchod s monarchií, ale i výraznou symboliku národního probuzení a emancipace. A přestože stržení sloupu vzbudilo smíšené reakce, stalo se trvalým symbolem boje za svobodu a českou identitu, jehož význam rezonuje i dnes.
Historie mariánského sloupu
Mariánský sloup, který na Staroměstském náměstí postavil císař Ferdinand III., vznikl jako poděkování Panně Marii za vítězství nad švédskými vojsky během třicetileté války. Pro císařský dvůr a katolickou církev znamenal tento monument připomínku návratu katolického vlivu do českých zemí po porážce stavovského povstání a bitvě na Bílé hoře roku 1620. Pro velkou část české společnosti, zejména pro ty, kteří tíhli k národnímu obrození a emancipaci od rakouské nadvlády, však sloup symbolizoval dobu náboženského útlaku, centralizace a habsburské dominance.
Akt stržení a jeho symbolika
Dne 28. října 1918, tedy necelý týden před stržením sloupu, byla vyhlášena samostatnost Československa, čímž byla formálně ukončena habsburská nadvláda. Tento akt nezávislosti vyvolal mezi lidmi euforii a nadšení z nově nabyté svobody. Byla to chvíle, kdy lidé toužili po výrazném gestu, které by ukázalo, že se český národ zbavuje všeho, co symbolizovalo porobu pod monarchií. Mariánský sloup se stal terčem tohoto gestikulativního boje.
Dne 3. listopadu 1918 se skupina obyvatel Prahy, vedená sochařem Františkem Sauerem, rozhodla jednat. Bez oficiálního povolení a s odhodláním vyjádřit nesouhlas s monarchistickou minulostí, přistoupili k bourání sloupu. Navzdory pokusům o zajištění památky a nesouhlasným hlasům z řad umělců i duchovních byl sloup stržen a rozbit. Tento čin byl považován za akt osvobození a za krok, kterým se český národ symbolicky rozloučil s habsburskou nadvládou a vyjádřil svou touhu po svobodné budoucnosti.
Reakce společnosti a historické hodnocení
Stržení sloupu vyvolalo v české společnosti smíšené reakce. Pro jedny to byl jasný akt vlastenectví a osvobození, pro druhé čin vandalismu vůči uměleckému dílu a kulturnímu dědictví. Věřící a katolická církev byli touto akcí zklamaní a smutní, neboť pro ně sloup symbolizoval nejen náboženskou úctu k Panně Marii, ale i významnou část české historie. Katolická menšina byla touto událostí marginalizována v prostředí, kde nacionalismus a odpor k Rakousku hrály klíčovou roli.
Pro umělce a intelektuály, kteří kladli důraz na hodnotu umění, představoval tento akt ztrátu historické památky. Podle některých byl sloup, přes své sporné dějinné souvislosti, cenným dílem barokního umění. K debatám o hodnotě tohoto činu a o významu mariánského sloupu se společnost opakovaně vracela po celé dvacáté století.
Symbolika a odkaz do současnosti
Stržení mariánského sloupu zůstalo v české historii výrazným symbolem národního osvobození a emancipačního ducha. Pro generace Čechů znamenal čin z 3. listopadu 1918 připomínku toho, že národ může, chce-li, změnit svou vlastní historii. Na druhé straně však symbolizuje také složitost dějin, ve kterých se střetávají různé pohledy na to, co znamená být Čechem, a co znamená chránit kulturní a historické dědictví.
Psali jsme:
Debaty o obnově mariánského sloupu se objevily již krátce po jeho stržení a nabraly na intenzitě v posledních desetiletích. Ačkoliv se v roce 2020 podařilo repliku mariánského sloupu na Staroměstském náměstí opět postavit, otázka jeho symboliky a oprávněnosti zůstává živá. Na jedné straně existuje názor, že jde o historické vyrovnání a uznání barokního umění, zatímco na druhé straně stále zaznívají hlasy, které upozorňují na symboliku katolického útlaku a rekatolizace, jež sloup s sebou nese.
Událost z 3. listopadu 1918 představuje moment, kdy se český národ s nadšením zbavil symbolů své historické podřízenosti. Stržení mariánského sloupu se stalo aktem s hlubokou symbolikou, který vyjadřoval odpor k habsburské nadvládě a touhu po svobodě. Přesto však tato událost ukazuje na složitost české identity a na otázku, jak vnímat vlastní historii.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: seyyareTV)
