Jednání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a ukrajinského prezidenta Vladimíra Zelenského přineslo zlomový moment v diskusi o ukončení války na Ukrajině. Podle informací ze zahraničních zdrojů, včetně Kyiv Independent, došlo při washingtonském setkání obou státníků k nečekanému posunu v postojích Kyjeva.
Zelenskij původně přijel do Spojených států s žádostí o dodávku raket dlouhého doletu Tomahawk, které by mohly změnit situaci na frontě. Místo příslibu však vyslechl od amerického prezidenta jednoznačnou výzvu. „Zastavte zabíjení. Obě strany by se měly vrátit domů, ke svým rodinám,“ uvedl Trump po setkání. Ohledně Zelenského požadavku na dodání raket Trump prohlásil, že Američané si ponechají Tomahawky na svou vlastní obranu.
Podle Zelenského reakcí ale tentokrát nešlo o ostrý střet, nýbrž o překvapivý soulad. „Prezident (Trump) má pravdu a musíme se zastavit tam, kde jsme. Je důležité se zastavit tam, kde jsme, a pak mluvit,“ citoval jeho slova server Kyiv Independent. Ukrajinský prezident tak veřejně připustil, že okamžité příměří může být nezbytným krokem k diplomatickému řešení.
Podle zahraničních médií měla na přípravě jednání zásadní podíl nová ukrajinská velvyslankyně v USA Olha Stefanišina, která se své funkce ujala v srpnu 2025. Server Kyiv Independent uvedl, že se velvyslankyně dlouhodobě zaměřuje na posilování diplomatických kanálů mezi Kyjevem a Washingtonem. „Soustředím veškeré úsilí na ukončení války,“ uvedla Stefanišina.
Trumpova administrativa se podle The New York Times rozhodla ukrajinské žádosti o dodávky raket Tomahawk nevyhovět, aby se zabránilo dalšímu zvyšování napětí s Moskvou. Americký prezident chce podle zdrojů „ukončit zabíjení a otevřít cestu k míru“.
Zelenskij však zdůraznil, že jakékoliv příměří musí být provázeno seriózními rozhovory o zárukách bezpečnosti. „Je důležité se zastavit tam, kde jsme, a pak mluvit,“ zopakoval. Jeho slova naznačují, že Kyjev může být připravený přistoupit na jednání, pokud si uchová kontrolu nad klíčovými oblastmi.
Diplomaté v Kyjevě i Washingtonu nyní čekají na reakci Moskvy. Nyní na řadě prezident Ruské federace Vladimír Putin, který by měl reagovat na Trumpovu výzvu k příměří. V ruských médiích se již objevily první spekulace, že Kreml by mohl nabídnout návrh dočasného příměří výměnou za záruky o nerozšiřování vojenské přítomnosti NATO u ruských hranic.
Setkání v Bílém domě tak přineslo nečekaný obrat. Zelenskij, který dosud trval na pokračování bojů až do obnovení hranic z roku 1991, poprvé veřejně přiznal, že Trumpův apel na ukončení zabíjení je opodstatněný. Tento posun by mohl znamenat začátek nové diplomatické etapy, v níž se válečná strategie mění v politickou snahu o dohodu.
(Fojtík, New York Times, repro: CNBC)
