V novoročním vysílání Echo24 se moderátor zaměřil na klíčové personální i politické střety, které mají rámovat začátek roku 2026. Hostem byl politický komentátor Thomas Kulidakis, který se v rozhovoru vracel především k otázce, zda se Filip Turek nakonec stane ministrem životního prostředí. Moderátor připomněl, že v nejbližších dnech se má Andrej Babiš sejít s Petrem Macinkou i Filipem Turkem a že rozhodující bude i schůzka premiéra s prezidentem, plánovaná na 7. ledna.
Kulidakis hned v úvodu odmítl, že by šlo o nejasnou partii. Podle něj je situace „naprosto jasná, zřejmá“. Opakovaně zdůraznil, že vše stojí na postoji Motoristů. „Pokud si budou motoristé trvat na Filipu Turkovi, tak není důvod, aby předseda vlády a předseda hnutí ANO to jméno prostě nevyužil tím způsobem, aby se z něj stal ministr,“ uvedl. V této souvislosti připomněl i argument, který spojil s výrokem o roli prezidenta v jmenování ministrů. Kulidakis citoval myšlenku, že „není úkolem prezidenta, aby předsedovi vlády kádroval ministry“, a dodal, že stejným metrem je třeba měřit i situace, kdy prezident odmítá některé kandidáty.
Rozhovor se přirozeně stočil k srovnání se spory za prezidenta Miloše Zemana, kdy prezident odmítal jmenovat některé kandidáty do vlády. Moderátor upozornil, že Zeman v případě Michala Šmardy řekl jednoznačné „nejmenuji“, zatímco z Hradu dnes zaznívá, že se prezident s Turkem chce sejít a teprve pak zaujmout postoj. Kulidakis ale rozdíl v přístupu nepovažoval za podstatný. Řekl, že pokud vláda získá důvěru, prezident by neměl jmenování ministrů blokovat. „Já jsem tenkrát nepodporoval ta rozhodnutí prezidenta Zemana, pokud už tady tedy byla vláda s důvěrou, nepodporuju to u Petra Pavla,“ shrnul.
Kulidakis argumentoval i tím, že Turek podle něj získal silný mandát od voličů. „Ten člověk Filip Turek získal důvěru voličů,“ zaznělo v debatě. Připomněl, že šlo o hlavní tvář Motoristů a že právě on měl v poměru k odevzdaným hlasům nejvýraznější podporu. Současně poukazoval na to, že případné selhání ministra lze řešit politicky a rychle. Podle něj Babiš už v minulosti ukázal, že „nemá problém s ministry prostě rychle je odejít“. Z toho vyvodil, že Turek má dostat šanci a teprve výsledky ukážou, zda obstojí.
Moderátor se v další části vrátil k možné roli prezidenta Petra Pavla a k tomu, zda Babiš půjde do kompetenčního sporu. Připomněl, že premiér avizoval, že do žádného kompetenčního sporu s prezidentem nepůjde. Kulidakis zároveň odmítl řešení „obezličkami“, například variantu, že by se Turek stal prvním náměstkem a byl pověřen řízením resortu. Označil by to za nedůstojné a nevhodné. Podle něj je správné, aby ministr nesl jasnou odpovědnost. „Když se stane ten politik zvolený ministrem, tak je to měřitelné… Když z něho dělají prvního náměstka, který bude pověřovat řízení, tak se může vymlouvat tam i onde,“ řekl.
V rozhovoru zazněl i výrazný moment, kdy Kulidakis komentoval postup Hradu a personální rošády kolem resortů. Tvrdil, že „na Pražském hradě se trošku přepočítali“. Podle jeho interpretace by pro prezidenta mohlo být výhodnější, kdyby na některém resortu stál spíše Turek než Petr Macinka. Kulidakis to odůvodnil tím, že Macinka je podle něj ideologicky pevně ukotvený a na úřadu provádí „pěkné řezy“. Zatímco u Turka naznačil spíše roli reprezentace, u Macinky čeká tvrdší prosazování programové linie Motoristů.
Zvláštní pozornost věnovali oba i vysvětlení, kterým Hrad odůvodňoval váhání nad Turkovým jmenováním. Moderátor citoval formulaci, že není rozhodující, zda byly jednotlivé výroky a činy zpochybňující ústavní hodnoty prokázány, ale zda na ně „tímto způsobem nahlíží významná část veřejnosti“. Kulidakis tuto argumentaci shodil jako zmatečnou a pobavila ho její neuchopitelnost. „Mě to hrozně pobavilo… Jaká významná část? To je nadpoloviční většina nebo je to 49 %, 51 %?“ ptal se a ironicky naznačil, zda se budou „dělat referenda o ministrech“.
Když moderátor otevřel téma etiky a Turkových výroků na sociálních sítích, Kulidakis odmítl selektivní metr. Připomněl debatu o tom, zda se lidé mohou od své minulosti posunout a „odpracovat“ ji. Podle něj to musí platit buď pro všechny, nebo pro nikoho. Zdůraznil, že se orientuje podle ústavních a zákonných kritérií. „Máme zde ústavu, máme ji dodržovat… Jsou zde právní důvody, nejsou. Etické důvody, to je věc,“ uvedl s tím, že etika je v této věci z podstaty sporná a hodnotově rozdílná.
Významnou část rozhovoru tvořila i úvaha o vztazích uvnitř koalice a o síle Motoristů, kteří mají 13 poslanců. Moderátor se ptal, zda Motoristé mohou tlačit na Babiše, nebo zda je Babiš typem politika, na kterého „není radno tlačit“. Kulidakis připustil, že klíčové bude, zda Motoristé na Turkově jménu skutečně vytrvají. Zároveň nastínil hypotetický scénář, kdyby Turka „potrhli vlastní“, a varoval, že by to mohlo vést k rozkladu jejich poslanecké skupiny. Popsal možnost, že by se Turek mohl zvednout a „vzít své věrné poslance“ a vytvořit vlastní frakci, čímž by se vládní stabilita ještě více zkomplikovala. V takové situaci by podle něj vznikl „cirkus“.
Moderátor se dotkl i varianty „plánu B“, kdy by Turek nakonec ministrem nebyl. Kulidakis však opakoval, že žádný plán B v zásadě není, pokud Motoristé na kandidátovi trvají. Jako jednu z hypotetických úvah zmínil možnost přesunu na evropskou úroveň. „Tak třeba kdyby řekli, dobře, tak Filipe Turku, tak budeš třeba eurokomisař,“ zaznělo v rozhovoru, přičemž šlo o volně nadhazovanou možnost, nikoli o informaci o reálném vyjednávání.
Debata se pak posunula k tomu, co může vládnutí Andreje Babiše během čtyř let reálně ohrozit. Moderátor připomněl i spor vyvolaný projevem Tomia Okamury k pomoci Ukrajině a následné reakce. Kulidakis to však označil spíše za „pění“ a mediální téma, které podle něj opozice využívá, protože nemá silnější agendu. Připomněl, že v programovém prohlášení má být k tomuto bodu jen jedna věta, a neviděl v tom stěžejní rozbušku koalice.
Kulidakis se současně vrátil k širší linii, kterou v rozhovoru spojoval s „pozitivním vlastenectvím“ a se suverénní politikou státu. Podle jeho slov vláda nehodlá vydávat „komunikační karty Foltýnovy“ a zdůrazňoval princip, že Česko se nemá vměšovat do politik jiných zemí a zároveň nemá přijímat vměšování do své vlastní. Z hlediska politického dopadu ale považoval za důležitější něco jiného než kulturní spory.
Psali jsme: Venezuela je jen začátek. Svět se vrací k hrubé síle, varuje Vidlák
Za klíčový test nové vlády označil ekonomiku a schopnost naplnit hlavní předvolební slib. „Ten hlavní slib, na kterém se vyhrály volby… opětovné dosažení prosperity,“ řekl. Podle něj by koalici mohlo rozklížit právě selhání v domácí politice, zejména pokud by se nepodařilo ekonomicky zlepšit situaci, znovu by se zvyšovaly daně nebo by dál nefungovaly veřejné služby, které si lidé platí z daní.
V závěru rozhovoru se moderátor vrátil k opozici a ptal se, kdo je dnes jejím lídrem a hlavním vyzyvatelem premiéra. Kulidakis odpověděl, že opozice je podle něj „ve stavu naprostého opaření a rozkladu“, i když předpokládá, že se časem oklepe. Tvrdil, že momentálně nemá téma, a proto podle něj sahá po sporech, jako byl ten kolem Okamurova projevu. Do debaty zahrnul i Dozimetr, audity na ministerstvech a především rozpočtovou situaci, kterou označil za zásadní.
Nejostřejší pasáž věnoval Kulidakis otázce státních financí. Řekl, že se ukazuje, že rozpočet „asi nevyjde“, a že se mají dozvědět podrobnosti od Aleny Schillerové. Připomněl, že i původně plánovaný schodek považuje za dramatický, a kladl důraz na to, že veřejnost má právo znát odpověď. „Mě by zajímalo jako občana, kde jsou ty moje peníze… Tak kde jsou ty naše peníze?“ opakoval. Podle něj je právě tohle téma, které nejvíc ovlivní život lidí a které stojí za to sledovat více než personální spory a politické přestřelky.
Rozhovor uzavřel moderátor poděkováním a konstatováním, že v nejbližších týdnech bude klíčové sledovat ministerstvo financí a to, zda „jsou peníze“ a jak se nová vláda vypořádá s rozpočtovými „dírami“, o kterých se v debatě opakovaně mluvilo.
(Barták, prvnizpravy.cz, repro: echo podcasty)
