Ve Spojených státech se na začátku roku 2026 znovu rozhořela geopoliticky výbušná debata o budoucnosti Grónska, autonomního území Dánského království a součásti Severoatlantické aliance prostřednictvím Dánska. Republikánský kongresman Randy Fine předložil návrh zákona nazvaný Greenland Annexation and Statehood Act, který by prezidentovi USA umožnil podniknout kroky vedoucí k anexi nebo získání Grónska jako území Spojených států s možností jeho pozdějšího přijetí jako nového státu. Podle návrhu by administrativa musela Kongresu předložit přehled všech změn federálních zákonů nezbytných k tomuto kroku, přičemž Fine argumentuje tím, že kontrola Grónska je zásadní pro americkou národní bezpečnost a dominanci v Arktidě, kde se podle jeho slov stále více prosazují Rusko a Čína.

Dánsko i Grónsko reagovaly okamžitě a odmítavě. Grónská vláda prostřednictvím premiéra Jense Frederika Nielsena uvedla, že ostrov nemůže za žádných okolností akceptovat převzetí Spojenými státy a že jeho obrana má být řešena v rámci NATO, nikoli jednostrannými kroky Washingtonu. Agentura Reuters v této souvislosti uvedla, že grónská administrativa chce posílit spolupráci s aliančními partnery, aby bylo jasné, že ostrov zůstává součástí kolektivní obrany. Zároveň bylo připomenuto, že jakýkoli útok na Grónsko by byl považován za útok na členský stát NATO, a spustil by tak mechanismus kolektivní obrany.

Z Kodaně zazněla ještě ostřejší slova. Dánská premiérka Mette Frederiksenová podle zahraničních médií varovala, že pokud by Spojené státy skutečně přistoupily k vojenskému řešení, znamenalo by to faktický konec Severoatlantické aliance. Takový krok by podle ní zničil základní důvěru mezi spojenci a narušil bezpečnostní architekturu, která Evropě a Severní Americe zajišťuje stabilitu od konce druhé světové války. Tento postoj sdílejí i další evropští představitelé, kteří připomínají, že otázky bezpečnosti v Arktidě musejí být řešeny kolektivně, nikoli prostřednictvím nátlaku na suverénní spojenecký stát.

Silná odezva přišla také z Bruselu. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius v rozhovoru pro Reuters uvedl, že případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl koncem NATO, a vyzval Evropskou unii, aby se připravila na scénář, v němž by bylo nutné bránit suverenitu dánského území i prostřednictvím vlastních kapacit. Podle něj by taková situace zásadně změnila bezpečnostní rovnováhu na celém kontinentu a přinutila Evropu jednat mnohem rozhodněji než dosud.

V samotných Spojených státech návrh zákona nevyvolal jednotnou podporu. Část republikánských i demokratických zákonodárců upozorňuje, že Kongres nemá pravomoc anektovat území suverénního státu a že takový krok by byl v rozporu s mezinárodním právem. Senátor Chris Murphy v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že případná anexe Grónska by mohla znamenat konec NATO, protože by Spojené státy postavily své spojence do role protivníků. Podle něj by šlo o nejvážnější krizi transatlantických vztahů za celé dekády.

Psali jsme: Babiš bez zábran. O dětech, moci a hrozbě sociálních sítí

Významnou roli v celé debatě hraje i veřejné mínění v samotném Grónsku. Magazín Time informoval o společném prohlášení tamních politických stran, které zdůraznily, že obyvatelé ostrova nechtějí být Američany a že jejich cílem je zachování vlastní identity, autonomie a dlouhodobě i právo na sebeurčení. Průzkumy veřejného mínění podle těchto zdrojů opakovaně ukazují, že drtivá většina Gróňanů odmítá připojení k USA.

Evropský tisk přitom stále častěji upozorňuje, že spor o Grónsko není pouze bilaterální otázkou mezi Washingtonem a Kodaní, ale symbolem širšího střetu o budoucí podobu mezinárodního řádu v Arktidě. Deník Le Monde ve svém komentáři vyzval evropské vlády, aby přestaly pouze reagovat na výroky amerických politiků a začaly aktivně připravovat politické i bezpečnostní kroky k ochraně grónské suverenity. Podle listu by pasivita Evropy vyslala signál, že je možné přepisovat hranice i uvnitř NATO, což by mělo nedozírné následky pro globální stabilitu.

Celá kauza tak v krátké době přerostla z okrajového návrhu jednoho kongresmana v jednu z nejcitlivějších geopolitických krizí současnosti. Zpochybňuje nejen vztahy mezi USA a jejich evropskými spojenci, ale i samotný princip kolektivní obrany, na němž stojí bezpečnost Západu.

(Böhm, prvnizpravy.cz, foto: zai)

Zdroje: 1. Axios – House Republican introduces bill to let Trump annex Greenland; 2. Reuters – Greenland says it should be defended by NATO, rejects any US takeover; 3. Reuters – European commissioner says US military takeover of Greenland would be end of NATO; 4. The Guardian – Trump annexation of Greenland ‘would be end of Nato’, says Chris Murphy; 5. Time – ‘We don’t want to be Americans’: Greenland’s parties reject Trump; 6. Le Monde – Instead of commenting on the unthinkable, Europeans should take action in Greenland