Vánoční díl podcastu Chuť moci měl být podle moderátora „štědrý“. Exprezident Václav Klaus však místo sezónní vlídnosti přinesl především ostrou diagnózu stavu české politiky i ekonomiky a varování před tím, kam se podle něj posouvá Evropa ve vztahu k válce na Ukrajině. Přání „aby nastupující vláda byla zlepšením proti té předcházející“ doprovodil okamžitě pochybností, zda půjde o změnu, kterou voliči čekají.

„Já si netroufám říct, aby byla zvratem a kvalitativní změnou, ale prostě aby změnou byla,“ uvedl Klaus. Hned poté dodal, že se obává, že „to velká změna nebude“ a že bude „daleko menší, než si většina lidí přeje, ale i ti, kteří si to nepřejí“.

Stát ekonomiku neřídí, stát ji může kazit

Těžiště rozhovoru se rychle přesunulo do ekonomiky, kde Klaus opakovaně zpochybnil představu, že vláda může růst „nastartovat“ většími výdaji a investičními plány. „Úloha státu v ekonomice je velmi malá,“ řekl. A dodal větu, která se v rozhovoru vracela jako refrén: „On ji může kazit.“

Klaus se vymezil vůči uvažování, jež vidí řešení v „keynesiánském impulsu“ nebo v předpokladu, že veřejné výdaje mají vysoký růstový efekt. Kritizoval přesvědčení, že když stát odebere lidem miliardu a utratí ji, výsledkem je ekonomický přínos větší než vložená částka. „To je sen všech keynesiánců,“ prohlásil. Podle něj je u nás tento efekt naopak nízký. „Říkají, že to je tak 0,6. To znamená odebere-li stát miliardu občanům, tak ten efekt je miliarda krát 0,6 pro tvorbu HDP a pro ekonomiku,“ uvedl.

Skepticky se stavěl i k typickému příkladu, který se v podobných debatách objevuje. Když moderátor otevřel téma dopravní infrastruktury, Klaus sice uznal, že dokončená dálnice může jednotlivci zvýšit komfort, odmítl však automatický závěr o celkovém ekonomickém přínosu. „Je principiálně vylepšením, když bude ještě další kus dálnice, to je elementární lidská pravda. Nemusí to v žádném případě být pravda ekonomická,“ řekl.

Jako jádro problému popsal přeregulovanost a nános pravidel, které ekonomiku svazují. Vzpomněl příměr s Guliverem, kterého „tisíci způsoby svázali“ malí pracovníci tak, že nakonec nemůže nic dělat. České hospodářství podle něj potřebuje „uvolnit neuvěřitelnou restrikci regulacemi způsobenou“, aby si „vydechlo“.

Green Deal jako brzda, protekcionismus jako omyl

Z rozhovoru bylo patrné, že Klausova kritika regulací se soustřeďuje zejména na zelenou agendu. „Kdybychom zapomněli na Green Deal, tak ekonomika si vydechne, poskočí a bude růst strašně rychle,“ řekl. Debatu o průmyslu a konkurenceschopnosti vracel k odmítnutí „nejrůznějších zelených omezení“, jež podle něj brzdí investice i podnikání.

Když moderátor otevřel čerstvé evropské téma, tedy záměr zavést plošný poplatek na zásilky z mimo-unijních zemí, Klaus jej odmítl jako další projev intervenčního přístupu. „Všechno brzdění tohoto typu je svévolný nesmysl,“ uvedl a protekcionistická opatření označil za omyl. „Jakékoliv protekcionistické opatření se ukazuje a historie to mnohokrát prokázala, je fatální omyl,“ řekl.

Celou debatu o poplatcích a zásilkách přesto opakovaně vracel zpět k hlavní linii, kterou považuje za rozhodující. „Osvobodit trh, osvobodit ekonomiku od nadvlády státu,“ shrnul Klaus.

Válka, zmrazená aktiva a proukrajinská kontinuita

Druhá polovina rozhovoru se posunula k zahraniční politice a riziku eskalace války. Klaus odmítl způsob, jakým se podle něj uvažuje o penězích a závazcích státu v evropské debatě. Výrok, že „Česká republika potřebuje peníze“, označil za nesmyslný. „Česká republika má ty peníze, které má, a s nimi musí nějak nakládat co nejrozuměji,“ uvedl. A přidal větu, která v rozhovoru zazněla velmi ostře: „Sen o tom, že by Česká republika dostávala peníze odněkud, že by padaly z nebe nebo něco takového, je dětinský názor.“

Klaus se vymezil i vůči myšlence použít zmrazená ruská aktiva ve prospěch Ukrajiny. Podle něj by šlo o zlom v dosavadních zvyklostech. „Zneužití aktiv jakékoliv země, včetně Ruska, tímto způsobem je zásadní narušení v dějinách navyklých věcí,“ řekl. V této souvislosti zmínil projev Viktora Orbána, o němž v rozhovoru uvedl, že maďarský premiér měl mluvit tak, že „ukradení těchto aktiv je fakticky vyhlášením války“.

Při hodnocení nastupující vlády Klaus kritizoval případnou kontinuitu v přístupu k Ukrajině, Evropské unii i Green Dealu. Uvedl, že slyšel výrok ministra zahraničí, že vláda „nehodlá nic měnit oproti předchozí vládě“. „Tak to já jsem velmi zklamán,“ reagoval. A připojil širší interpretaci volebního očekávání: „Já myslím, že ho lidé volili proto, aby politiku vůči Green Dealu, vůči Ukrajině, vůči Evropské unii, aby ta vláda změnila, ne aby ponechala tu zhoubnou fialovou politiku.“

Psali jsme: Pavel se schoval za veřejnost. Ústavní právník bije na poplach

V samotném závěru přišlo téma, které z „vánočního“ rozhovoru učinilo spíše varovný komentář do nové politické sezony. Klaus mluvil o obavách, že se Evropa nechává vtahovat do nebezpečného vývoje. „Když vidím nezodpovědné chování… tak se z toho opravdu bojím,“ řekl. Na otázku, zda jsme připraveni na válku, odpověděl bez iluzí: „Já myslím, že na válku nikdo nikdy ještě nebyl připraven. To je vždycky fráze. To bude totálně šok.“

Přes zřetelně temný tón přece jen uzavřel v duchu svátečního dne. Štědrý den podle něj má zůstat prostorem pro zastavení a připomenutí lidí, na které se zapomíná. „Ten Štědrý den a celé Vánoce jsou příležitost k zastavení se, k zamyšlení,“ řekl s tím, že by si přál, aby se takové zastavení promítlo i do toho, „co se děje v naší politice“.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: datarun)