Když hákový kříž kreslí levice: Statistiky BfV v ostrém světle!
6. června 2025 zveřejnilo německé ministerstvo vnitra spolu s Federálním úřadem pro ochranu ústavy (BfV) výroční zprávu o politickém extremismu. Hlavní titulek zněl jasně: pravicově motivovaných extremistických trestných činů přibylo o 47,4 % (ze zhruba 30 000 v roce 2023 na více než 43 000 v roce 2024). Média spustila hysterii o hrozbě krajní pravice, padla i slova o zákazu AfD. Jenže detaily v datech ukazují jiný obraz.
Až 64 % všech „pravicově extremistických“ činů tvoří tzv. propagandistické delikty“, tedy šíření nacistických symbolů, jako jsou hákové kříže, nápisy „nazi“ nebo karikatury Hitlera. A tady je jádro problému. Většina těchto symbolů se neobjevuje kvůli glorifikaci nacismu, ale právě na protest (a zejména od levicových vandalů).
„Hákové kříže nastříkané na plakáty AfD či CDU se automaticky klasifikují jako pravicově extremistické trestné činy, přestože je zjevné, že jejich motivací je odpor vůči těmto stranám – tedy levicový protest,“ píše server The European Conservative.
Z právního hlediska je to označováno jako „banalizace nacistické ideologie“, ale ve statistikách se nezohledňuje, kdo čin skutečně spáchal a s jakým úmyslem.
Kritika vlády jako zločin?
Zbývající třetinu údajně „pravicových“ činů tvoří online projevy nenávisti. Ale co to v praxi znamená? Často se jedná o příspěvky, které kritizují vládu, imigrační politiku či zelené reformy. Pokud algoritmus nebo udavač uzná takový obsah za „nenávistný“, je opět zařazen pod pravicový extremismus bez ohledu na to, zda autor porušil zákon nebo jen vyjádřil politický názor.
Skutečné fyzické nebo verbální útoky tvoří jen 3,4 % celkových případů. To znamená, že nárůst extremismu je v drtivé většině čistě symbolický nebo online, a často také zmanipulovaný.
Zatímco média se soustředí na „pravicovou hrozbu“, jiná čísla z téže zprávy ukazují, že levicově motivované trestné činy vzrostly o 38 % a ty motivované „cizími ideologiemi“ dokonce o 46,6 %. Do této kategorie spadají zejména pro-palestinské, islamistické a turecké extremistické motivy.
A tady se statistiky dramaticky liší:
• 13 % činů motivovaných „cizími ideologiemi“ je fyzické násilí,
• 17 % představuje poškození majetku,
• to je téměř čtyřikrát více násilných skutků než u tzv. pravicových extremistů.
Navíc, tyto činy mají jedno společné pojítko: levicový antisemitismus, často v kombinaci s nenávistí vůči Izraeli nebo Západu obecně.
Psali jsme:
AfD jako obětní beránek?
AfD je v současnosti nejsilnější stranou v německých průzkumech. To, že by její zákaz mohl být „řešením“, otevřeně naznačují vládní politici i vedení BfV. Ironií je, že právě BfV muselo před pár týdny stáhnout svou zprávu, která označovala AfD jako extremistickou (unikl totiž důkaz, že se zakládala na zmanipulovaných údajích).
„Cílem této koordinované očerňovací kampaně je jasný: získat veřejnou podporu pro zákaz AfD,“ poznamenal na serveru The European Conservative politický komentátor Tamás Orbán.
Co dodat závěrem? Snad jen že statistiky jsou pravdivé, ale jejich interpretace je manipulativní. Většina „pravicových činů“ nemá s pravicí nic společného a levicové a islamistické útoky jsou násilnější a bohužel také ignorované. AfD se jednoduše stává terčem byrokraticko-mediální likvidace.
A otázka pro německou demokracii zní: kdo je tady skutečně extremistou?
(Fojtík, European Conservative, foto: zai)
