Česká vláda připravila administrativní postup, který může poškodit zaměstnavatele i ukrajinské uprchlíky, kteří v České republice legálně pracují a odvádějí daně. Podle zjištění Seznam Zpráv by se lidé při přechodu z dočasné ochrany na zaměstnaneckou kartu museli nejprve dosavadní ochrany vzdát, a tím ztratit volný přístup na pracovní trh ještě před získáním nového oprávnění. Vyřízení žádosti přitom může trvat několik měsíců. Vláda tak riskuje, že místo stabilizace pracovních sil vytvoří období nejistoty, během něhož zaměstnavatelé přijdou o zapracované pracovníky a stát o jejich daňové a odvodové příjmy. Zvlášť závažné mohou být důsledky pro ukrajinské muže podléhající branné povinnosti, pro které nemusí být návrat k původnímu pobytovému režimu samozřejmostí.
V České republice žije přibližně 395 tisíc osob s dočasnou ochranou, z nichž podle dřívějších údajů kolem 170 tisíc pracuje. Díky tomuto pobytovému režimu mají volný přístup na pracovní trh a nepotřebují samostatné pracovní povolení. Vláda začátkem října schválila úpravu nařízení, která má vybraným skupinám uprchlíků umožnit přechod na standardní pobytová oprávnění. Podle zveřejněných zjištění však může nastat paradoxní situace. Člověk, který má zaměstnání, platí odvody a je ekonomicky soběstačný, by se nejprve musel vzdát dočasné ochrany, aby mohl požádat o zaměstnaneckou kartu.
Svaz průmyslu a dopravy i Hospodářská komora upozorňují, že ukrajinští zaměstnanci pomáhají obsazovat dlouhodobě neobsazená pracovní místa. Stát by proto měl jejich přechod na standardní pobyt usnadňovat, nikoli vytvářet další překážky. Ministerstvo vnitra do zveřejnění původního zjištění neposkytlo vysvětlení, které by uvedené riziko vyvrátilo. Je proto nutné rozlišovat mezi popsanou konstrukcí pravidel a jejich dosud nevyjasněným praktickým uplatňováním. Nejde o potvrzenou ztrátu zaměstnání konkrétních pracovníků, ale o závažné riziko vyplývající z navrženého postupu.
Muži s brannou povinností mohou přijít o důležitou ochranu
Ještě citlivější je situace ukrajinských mužů ve věku 18 až 60 let, kteří podléhají vojenským povinnostem podle ukrajinských předpisů. Jejich přesný počet mezi držiteli dočasné ochrany v České republice není spolehlivě doložen. Od 5. srpna 2026 platí zpřísněné podmínky pro nové a opakované žádosti o dočasnou ochranu. Muži podléhající branné povinnosti musí doložit splnění stanovených vojenských povinností prostřednictvím příslušné ukrajinské evidence. U části žadatelů se vyžaduje doložení vyřazení z plnění vojenských povinností.
Neznamená to automatické vyhoštění ani povinnost návratu na Ukrajinu. Takové závěry by byly právně nepodložené. Znamená to však možnost ztráty důležité pobytové jistoty a nutnost hledat další právní řešení v situaci, kdy pro některé muže může být návrat do vlasti spojen s mobilizačními povinnostmi. Stát by proto měl předem jednoznačně vysvětlit, co se stane při zamítnutí žádosti, zda lze obnovit původní ochranu a jak budou posuzovány osoby, na které dopadají ukrajinské vojenské předpisy. Je nepřijatelné vytvářet administrativní postup, při němž může člověk kvůli snaze získat stabilnější pobyt přijít o dosavadní právní jistotu, aniž by měl předem zaručeno, že nové oprávnění skutečně získá.
Česká ekonomika potřebuje pracovníky, nikoli další byrokracii
Ukrajinští pracovníci se stali významnou součástí českého průmyslu, stavebnictví, dopravy, obchodu i služeb. Řada podniků dlouhodobě upozorňuje na nedostatek zaměstnanců a vysoké náklady na jejich získávání a zaškolování. Pokud by nová pravidla skutečně vyžadovala několikaměsíční přerušení práce, poškodila by především ty, kteří se již do české ekonomiky zapojili. Zaměstnavatelé by ztratili část pracovních kapacit, zaměstnanci příjmy a stát prostředky z daní a pojistného.
Český právní řád již zná také zvláštní dlouhodobý pobyt pro ekonomicky soběstačné držitele dočasné ochrany. Tento režim však má vlastní podmínky a nelze jej zaměňovat se zaměstnaneckou kartou. Jeho existence sama o sobě neřeší problém pracovníků, kteří na něj nedosáhnou. Vláda má právo stanovovat pravidla pobytu cizinců a kontrolovat jejich dodržování. Neměla by však připravovat opatření, která bez dostatečného důvodu ohrožují legální zaměstnání lidí, jejichž práci česká ekonomika potřebuje.
Největším paradoxem vládního postupu je, že může poškodit ty ukrajinské uprchlíky, kteří splnili základní požadavek státu: pracují, jsou ekonomicky soběstační a přispívají do veřejných rozpočtů. Pokud se potvrdí, že přechod na zaměstnaneckou kartu skutečně vyžaduje předchozí vzdání se dočasné ochrany bez zajištění nepřerušeného práva pracovat, měla by vláda pravidla neprodleně změnit. Stát nesmí vlastní administrativou vytvářet problém, který následně dopadne na zaměstnance, podniky i veřejné finance.
Zdroje: 1. Ministerstvo vnitra – Zpřísnění podmínek dočasné ochrany občanů Ukrajiny; 2. Informační portál pro cizince – Prodloužení dočasné ochrany do roku 2028; 3. Informační portál pro cizince – Zaměstnanecká karta; 4. Ministerstvo vnitra – Dočasná ochrana a zvláštní dlouhodobý pobyt









