MACINKOVA JÍZDA, TRUMPOVA HRA O CLA A ZELENSKIJ „VYDĚRAČEM“. Nazačátek našeho rozhovoru se pojďme vrátit k bezpečnostní konferenci v Mnichově. Jedno vystoupení, dvě naprosto rozdílné reakce. Zatímco na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolal projev ministra zahraničí Petra Macinky pozornost a ohlas v zahraničních médiích, doma se z něj rázem stala „ostuda“, alespoň podle části českého mainstreamu. To, co venku zapadlo do vážné debaty o budoucnosti Evropy a svobodě politického názoru, se u nás okamžitě změnilo v další zákop domácí kulturní války. Stejná slova, dvojí metr.
Co říkáte na vystoupení Petra Macinky a na to, jak rozdílně bylo přijato doma a v zahraničí?
Pamatujete, už je to dávno, když církev protestovala proti knize neznámé autorky o čarodějnickém učni, který chodil do kouzelnické školy? Kdyby tenkrát na knihy o Harrym Potterovi neupozornili kněží, nejspíš by se nestaly tak obrovsky populární. Podobné je to s Petrem Macinkou a jeho vystoupením. Nebýt mééédií, která z toho začala dělat ostudu, zřejmě by to zapadlo. Koneckonců, šlo o jednu z mnoha debat. Petr Macinka je určitě spokojený, dost mu to usnadnilo cestu do Spojených států, setkal se s Donaldem Trumpem, vzbudil pozornost v konzervativních médiích a na české "kyselé hrozny" nemusí brát ohled. Ale je ještě brzy hodnotit, jestli za urážku Killary Clintonové nám američtí páníčci trochu povolí řetěz.
Do celé debaty navíc vstoupil i americký prezident Donald Trump, který vyzdvihl Česko a země V4 jako státy, jež se podle něj vydaly „správným směrem“, zatímco část západní Evropy se podle jeho slov mění k nepoznání. Jak vnímáte slova Donalda Trumpa, který dal Česko a země V4 za příklad Evropě?
Američané vždycky považovali nové země EU (ty z východního bloku) za svoje věrnější spojence, než třeba Němce nebo Francouze. Teď se zřejmě rozhodli, že vytvoří protiváhu starým zemím EU. V podstatě jde o blok zemí bývalého Rakouska - Uherska. V tomto uskupení jsme největším národem a máme šanci hrát rovnocennější hru. Ale nezapomeňme, že ekonomicky jsme všichni pořád zcela závislí na Německu a je třeba na to brát ohled. Každopádně je to příležitost, kterou bychom měli popadnout za pačesy.
Na Staroměstském náměstí v Praze při připomínce výročí války na Ukrajině zazněla slova prezidenta Petra Pavla, že nejde jen o vzdálený konflikt, ale v jistém smyslu i o „naši válku“. Výrok, který měl zdůraznit sounáležitost a bezpečnostní dopady na Evropu, okamžitě vyvolal debatu, kde končí solidarita a kde už začíná přebírání cizího konfliktu za vlastní. Souhlasíte s výrokem prezidenta Petra Pavla, že jde i o „naši válku“?
Možná vás překvapím, ale souhlasím s tím. Jednoduše proto, že nás předchozí vláda do této války docela silně uvrtala nejen muniční iniciativou, která bude pokračovat i za této vlády. Petr Pavel také řekl, že pokud padne Ukrajina, padneme i my. I v tom má pravdu. Až se ukáže, jaká katastrofa ta válka je, bude to konec nejen pravdy a lásky. A i kdyby to celé dobře dopadlo, hádejte, na koho dopadnou důsledky války? Hádejte kam se vydají váleční veteráni, mafiáni a majitelé zlatých záchodů?
Je to bohužel naše válka mnohem víc, než nám bude milo a zdrávo. Myslím, že první přestřelku v ulicích pomocí kalašnikovů tu budeme mít ještě letos.
Slovenský premiér Robert Fico ostře reagoval na krok Kyjeva, který zastavil tranzit ruské ropy směrem na Slovensko a do Maďarska. Označil to za krok poškozující energetické i hospodářské zájmy členských států EU. Fico zároveň varoval, že pokud Ukrajina dodávky neobnoví, Slovensko přehodnotí svou podporu Kyjevu a přeruší dodávky elektřiny na Ukrajinu. Podobně reagoval i maďarský premiér Viktor Orbán, který Kyjev rovněž kritizoval a mezitím zablokoval evropskou finanční pomoc Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Kam může podle Vás vést spor o dodávky ropy a elektřiny mezi Kyjevem, Bratislavou a Budapeští?
To záleží, co je v pozadí. Jestli je to plán EU, aby Orbán nevyhrál dubnové volby, tak se to celé ještě pořádně vyhrotí. Jestli je to jen kapric Zelenského, tak si myslím, že mrkne první a dodávky ropy obnoví. Každopádně, blížíme se k rozuzlení, kdo je na kom doopravdy závislejší a kdo má v rukou větší páky. Ale ať tak či onak, nakonec to nejvíc uškodí Evropské unii jako takové. K čemu být v nejednotném spolku, který se k vlastním chová hůř než k cizím?
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila zavedení nového plošného cla ve výši 15 procent na široký okruh dovozu do Spojených států. Washington krok zdůvodňuje ochranou domácí ekonomiky a reakcí na soudní rozhodnutí. Jak číst oznámení USA zavést plošná cla? Je to ochrana americké ekonomiky, nebo další „Trumpova“ obchodní hra?
Trump na cla vsadil a teď od nich nemůže jen tak couvnout. Soud nesoud. Proto se také obávám, že válka s Íránem je nedaleko, protože válečný stav se Donaldovi může hodit. Spojené státy nejsou v dobré situaci. I přes všechna opatření, nedaří se snížit rekordní deficit federálního dluhu. V takovém případě se dost často pořádně zbrojí a začínají se války, protože když nemůžete věřiteli zaplatit, ještě ho můžete zkusit zabít.
Ve Spojených státech vzniká projekt portálu namířeného proti evropské cenzuře. Administrativa Donalda Trumpa chce Evropanům zpřístupnit obsah, který je podle pravidel EU omezovaný nebo blokovaný, a reaguje tak na rostoucí regulaci digitálního prostoru ze strany Bruselu. Co říkáte na vznik amerického portálu namířeného proti evropské regulaci obsahu?
Dobře oni! Samozřejmě to vítám, ale také suše konstatuji, že cenzuru jsme uměli obejít i nyní a bez kolegů Američanů. Naopak ti, kteří jsou propagandou zblbnutí, ti si žádné svobodné stránky stejně hledat nebudou.
Evropa ale tuto cenzurní bitvu stejně nemůže vyhrát, protože ke konzumaci propagandy potřebujete ještě konzumovat i blahobyt. Pokud vám z televize říkají, že se máte dobře, ale vy přicházíte o poslední životní jistoty, žádné DSA to nezachrání a lidé si informace prostě najdou i bez Američanů.
Ve Sněmovně se objevila iniciativa, která chce vrátit větší pozornost historickým zemským symbolům. Poslanec Radek Vondráček navrhuje, aby se vedle státních znaků důsledněji používaly také znaky Čech, Moravy a Slezska a aby jejich užívání mělo jasnější pravidla. Podle něj jde o připomenutí historické kontinuity a identity jednotlivých zemí, jejichž heraldické symboly sice existují, ale stát s nimi dnes pracuje jen omezeně a nesystematicky. Má podle Vás smysl vracet do praxe silnější používání zemských symbolů Čech, Moravy a Slezska?
Rozhodně vítám každou podobnou iniciativu, ale beru ji jako slabou náplast na to, že 80% našich zákonů vzniká v Bruseli a musíme se Uršuly ptát i na to, jestli si můžeme postavit elektrárnu. Tak trochu zapřaháme vůz před koně. Nejprve musíme naši suverenitu a samostatnost cítit v srdcích a pak se sama převtělí do vyvěšených vlajek a státních znaků. Obráceně to bude mít jen omezený efekt. Užijte si den vlajky, holoto... a teď musíme zaplavit doly, protože si to v Bruseli přejí.
Ministerstvo obrany zaplatilo předem stovky milionů za údajně unikátní drony od firem, které následně zkrachovaly, a technika nikdy nedorazila. Zakázka proběhla bez soutěže a je spojována s okruhem bezpečnostního poradce bývalého premiéra Petra Fialy Tomáše Pojara, který se v daném prostředí dříve pohyboval. Další případ z éry Fialovy vlády tak vyvolává otázky kolem transparentnosti armádních nákupů a zacházení s veřejnými penězi. Může se po volbách podle Vás otevřít víc podobných kauz a ukázat, jak se ve skutečnosti nakládalo se státními zakázkami?
Předpokládám, že Andrej Babiš tohle bude dělat v maximální míře. Jak jinak také bojovat proti liberální hydře, než poukazováním na jejich hamižnost a ochotu ke korupci, že? Pokud nová koalice myslí své volební sliby vážně, měla by chrlit trestní oznámení jak Baťa cvičky. Mám ale trochu obavy, že většinou se k takovým korupčním schematům přizvou i politici z opozice. To je totiž nejlepší způsob, aby ruka ruku myla. Jestli Pojar nebyl hloupý, tak do toho navezl i někoho z ANO nebo SPD, aby měl krytí.
Stát zaplatil miliony korun v souvislosti s bitcoinovou kauzou, aniž by bylo předem jasné, proč má veřejný rozpočet nést náklady za problematickou digitální operaci. Peníze odešly, vysvětlení přišlo až dodatečně a místo jasné odpovědnosti zůstává jen další otazník nad tím, jak transparentně se u nás nakládá s prostředky daňových poplatníků. Věříte, že se bitcoinová kauza skutečně vyšetří do konce, nebo zůstane bez jasného a konkrétního vyvození odpovědnosti?
Uvidíme. Opět, je v Babišově zájmu, aby se celá kauza rozkryla, vyšetřila a minimálně mohla být využita ve volební kampani. Ale rozhodně to nepůjde rychle. Pavel Blažek není žádný amatér a něco mu dokázat, to fakt nebude jednoduché. Rozhodně ale držím palce.
Zatčení bratra britského krále, prince Andrewa, vyvolalo ve Velké Británii mimořádně ostrou reakci. Policie zasáhla přímo u člena královské rodiny a případ okamžitě nabral politický rozměr, protože se dotýká důvěry v britské instituce i samotnou monarchii. Andrew navíc čelí dalšímu problému. Britští poslanci zvažují vyšetřování jeho působení a vazeb v různých projektech a institucích, které vyvolaly nové otázky kolem jeho aktivit. Jaký signál vysílá kauza kolem prince Andrewa o stavu britských, a potažmo i světových elit a institucí?
Celý náš Západ čelí krizi legitimity i krizi důvěry. Demokratické volby jaksi přestaly být zárukou kontroly a změny směřování. Staly se symbolem bezmoci a úpadku. K čemu jsou volby, když nemůžete zatrhnout migraci? K čemu jsou volby, když po dlouhé roky mohou řádit muslimské znásilňovací gangy nebo Epsteinové s jejich Lolita expresem? K čemu jsou volby, když to dosahuje do nejvyšších pater politiky i monarchie?
Zatčení prince Andrewa jen ukazuje, v jak hluboké krizi se Británie nachází. Policie zatkla králova bratra! Pak ho zase propustila, ale situace není jen vážná, je kritická, když král musí obětovat bratra. Každopádně, toto všechno není konec, ale začátek.
(Vidlák pro Prvnizpravy.cz, foto: red.)
