V Německu se rozhořela vášnivá debata o možném zákazu opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD). Nová ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) vyjádřila přesvědčení, že je „naprosto nezbytné“ zvážit právní kroky vedoucí k zákazu AfD. Tento návrh přichází poté, co byla strana oficiálně označena Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) za „potvrzeně krajně pravicovou“ organizaci.
Hubigová v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedla, že AfD představuje „možné nebezpečí pro naši demokracii“ a že by měla být „velmi vážně“ brána v úvahu možnost jejího zákazu. Zdůraznila, že německá ústava umožňuje zákaz politických stran, které ohrožují demokratický pořádek, a že by bylo těžké ospravedlnit nevyužití tohoto nástroje, pokud by byly splněny příslušné podmínky.
Ministryně však zároveň uznala složitost takového rozhodnutí a nejistotu výsledku právního procesu.
Na druhé straně, designovaný ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) vyjádřil skepsi ohledně zákazu AfD.
„Nemyslím si, že můžeme AfD jednoduše zakázat. Místo toho je musíme přechytračit,“ uvedl Dobrindt v rozhovoru pro ZDF a zároveň varoval, že takový krok by mohl posílit pozici AfD a podpořit její narativ o politickém pronásledování.
Debata o zákazu AfD odráží širší evropský trend, kdy vlády čelící nárůstu podpory pro strany kritické k liberálně-progresivnímu konsenzu sahají po právních a administrativních nástrojích k omezení jejich vlivu, a to vždy pod záminkou „ochrany demokracie“. Někteří právní experti varují, že takový přístup může nakonec oslabit právě to, co má chránit... tedy politický pluralismus a důvěru v demokratické instituce, konstatuje server The European Conservative.
Zatímco někteří politici a občané vidí v zákazu AfD nezbytný krok k ochraně demokracie, jiní varují před nebezpečím potlačení politické opozice a posílení extremistických nálad. Jak se situace vyvine, bude záviset na právních posudcích, politických rozhodnutích a veřejném mínění.