Také proto si dovoluje položit otázku, zda Ústava ČR chrání všechny české občany nebo jen některé? V této souvislosti si dovoluje připomenout slova tohoto dokumentu z jeho úvodu: Lid je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím moci zákonodárné výkonné a soudní. ( a dále) …v některých nám známých soudních sporech se zdá, že je na místě důvodná pochybnost, že ačkoliv jsou si čeští občané rovni, někteří jsou si rovnější. Naštěstí je součástí ústavního pořádku České republiky také Listina základních práv a svobod, která ve své Hlavě páté v čl. 36 definuje rovné právo každého domáhat se ho u nezávislého a nestranného soudu, a podle čl. 37 jsou si všichni účastníci řízení rovni. A proto odkazuje hned na tři důvodné pochybnosti o nezávislosti, nestrannosti a o zdroji veškeré státní moci, které jeho případ vyvolává.
Přesto se podle jeho zkušeností i mezi zkušenými advokáty, a dokonce i mezi náhodnými nebo častými účastníky soudních řízení traduje, že k soudům se chodí pro rozsudek a nikoliv pro spravedlnost. Těžko se to vyvrací těm, kteří jako ing. Bohumil Vejtasa, bývalý zastupitel Praha 1, předseda Strany občanské sebeobrany (SOS) a také penzionovaný úředník MŠMT ČR, mají několikaleté zkušenosti s rozhodováním českých soudů na různé instanční úrovni.
To je mu dáno díky výsledkům několika soudních sporů vedených mezi ne vždy mediálně pozitivně hodnoceným česko-americkým miliardářem Zdeňkem Bakalou, podnikatelem a investorem, na straně jedné, a českým nesolventním staro-důchodcem Bohumilem Vejtasou, na straně druhé.
Vzhledem k tomu, že žalobu (tzv. kompetenční) může k ústavnímu soudu podat jen premiér ČR, čeští občané mohou podávat jen ústavní stížnosti. To je ve veřejném prostoru komentováno tak, že když většinu ústavních soudců jmenoval současný prezident Petr Pavel, není zájem podat kompetenční žalobu, vzhledem k okolnostem, které jeho volbu předcházely a provázely.
Bohumil Vejtasa podal ústavní stížnosti jako svou poslední možnost v soudních sporech s panem Zdeňkem Bakalou. Ten se snažil připravit šikanou důchodce (76 let) o jeho byt 2+1, který si před půlstoletím svépomocí (7,5 tisíc hodin, 1973-78), postavil v Praze 1. Tento byt, který pan Vejtasa obývá, se nachází v objektu, který koupil Zdeněk Bakala v roce 2009 a během dvou let z něj vystěhoval 17 rodin. Tyto měly pravoplatné nájemní smlouvy a zůstal jen cit. starodůchodce, jež má zákonné věcné břemeno užívání bytu, zapsané v katastru. Přesto je od roku 2012 obětí brutálního nátlaku, kterým má být dosaženo vystěhování z jeho domova.
Od roku 2020 se táhnou soudní spory, jejichž předmětem je stále platná smlouva (z 9/8.2013), která se týká rekonstrukce domu pro potřebu projektu „Knihovna Václava Havla“. Tuto písemnou smlouvu, podle názoru Bohumila Vejtasy, pan Zdeněk Bakala skrytě porušoval. Smlouva obsahuje i penále, protože se ing. Vejtasa poučil v nechvalně známé kauze cca 45 tisíc bytů OKD. Jak je všeobecně známo tehdejší veřejný příslib pana Bakaly o jejich prodeji skoro sto tisícům ostravských občanů, nebyl dodržen, A jak víme, stále žije v paměti událostí spojených s různými změnami majetkových poměrů na Ostravsku.
V roce 2019 ing. Vejtasa náhodou zjistil flagrantní porušení této smlouvy. Po marné výzvě k plnění smlouvy byla podána žaloba na Zdeňka Bakalu v dobré víře, že už z dob Říše římské platí, že smlouvy platí pro každého, a že je to stále i dnes právo zaručené ústavou.
Žalobu na toto porušení smlouvy dvakrát odmítla projednávat soudkyně soudu Prahy 1. Poprvé, z důvodu, že pan Bakala bydlí ve Švýcarsku a nepodléhá českým soudům. (?) Podruhé ji odmítla, protože se domnívala, že žaloba „byla málo podrobná“. A to přestože obsahovala podrobnou dokumentaci, jak písemnou, tak fotografickou. Proto soudkyni žalobu opakovaně vrátil k projednání nezaujatý odvolací městský soud.
V současné době dospěl tento spor k Ústavním soudu, k ústavnímu soudci zpravodaji Jiřímu Přibáňovi. Ten několik let působil na PrF UK v Praze a delší dobu jako právní historik britské university v Cardifu. Byl nedávno jmenován a „oznámen“ prezidentem Petrem Pavlem jako člen Ústavního soudu ČR a o jeho soudcové praxi jsou jen velmi omezené informace. To je ve veřejném prostoru komentováno tak, že když většinu ústavních soudců jmenoval současný prezident Petr Pavel, není zájem podat kompetenční žalobu, vzhledem k okolnostem, které volbu prezidenta předcházely a provázely.
I po celé této kalvárii je ing. Bohumil Vejtasa stále přesvědčen, že před Ústavou ČR platí rovnost jak pro miliardáře, tak i pro nesolventního důchodce. I když víme, že všechny občany Česka pravděpodobně čeká platba cca 15 miliard korun. Tato částka obsahuje půjčku britské banky Citibank (10 miliard korun, bez úroků cca od roku 2010), kterou si půjčil odpůrce Bohumila Vejtasy, na zvelebení dolů OKD. Z částky pak byly následně vypláceny dividendy majitelům OKD, včetně Zdeňka Bakaly. Bohužel, jak je veřejně známé, OKD zbankrotovaly a doly (nyní všechny zavřené) převzal, i s tímto dluhem, český stát. Zatím se pravděpodobně čeká na konečný rozsudek Ústavního soudu, neboť vrácení půjčky už opakovaně potvrdil Krajský soud v Ostravě. A spor Vejtasa kontra Bakala se může zdát nicotným.
Jak by řekl klasik a prezident Václav Havel, jinak přítel pana Zdeňka Bakaly, v jedné své hře „To jsou to paradoxy pane Vaněk … „

BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX







