Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Joseph Goebbels tento svůj zásadní projev přednesl v Praze, nebyl to ani první, ani poslední na téma „Nové Evropy“. Politické heslo „Nová Evropa“ se vracelo, alespoň na našem území, už od konce první světové války, kdy Tomáš Garrigue Masaryk napsal knížečku, nebo nejdříve vydal u Čechoslováků na Rusi soubor článků, ze které se později stala publikace pod názvem „Nová Evropa“. Obsahovala různé názory a koncepce nové, poválečné Evropy. Včetně návrhu hranic evropských států. Vycházelo to z předpokladu zániku Rakousko-uherské monarchie. Zřejmě bylo i pod vlivem šoku z první světové války, že téma obnovy nějakého jiného soustátí, než byla do té doby Evropa koncertujících velmocí, které se v té době objevuje i u jiných autorů.
U nás se někdy vzpomíná na Pan-Evropu Coudenhove-Kalergiho a jeho syna, kteří se také odkazovali na TGM, ale měli jinou koncepci, nebo přesněji, měli zvláštní novou koncepci takzvané Pan-Evropy v polovině dvacátých let 20. stol. Konečně se podobné slovní spojení objevuje u Adolfa Hitlera a jeho obdivovatelů, kteří chtějí budovat „Novou Evropu“ na národně-socialistickém a rasovém principu. Na začátku prvních německých vojenských úspěchů to nemá velký propagandistický význam, ale po pádu Francie a vzniku „kolaborantských režimů“ v západní Evropě, právě už v roce 1940, kdy se zhroutila západní fronta, mohlo si Německo mohlo dovolit přemýšlet o novém evropském uspořádání oktrojovaném svým novým dočasným spojencům.
Jiné to bylo u Emanuela Moravce, českého kolaborujícího ministra kultury a lidové světy, který už v roce 1940 píše o „Nové Evropě“ , a o tři roky později po Josephu Goebbelsovi, tuto tezi opakuje a rozvíjí, ovlivněn už s ohledem na to, že ví, jak po velkých porážkách na Východní frontě (Stalingrad, Kursk a Prochorovka, a také rozpad „blokády“ Leningradu), se musí nějaká nová Evropa obnovit jako nový vojensko-politický blok ve službách, pod kontrolou a velením Velkoněmecké říše, se všemi doprovázejícími efekty a brutálními metodami vedení vyhlazovací války,“ připomíná v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.
Nová Evropa, opakující se motto…
„Takže téma není tak nové, a není tak staré, abychom si ho nemohli připomínat i dnes. A vždycky, i v dobách, které jsou charakteristické nějakou sociální, ekonomickou a politickou krizí, vojenským napětí a neklidným seismologickým stavem na mapě Evropy, se téma nové Evropy objevuje na důležitých setkáních evropských politiků. Vždycky se okolo toho vede spousta řečí, ale téměř nikdy se nedošlo k nějakému rozumnému závěru, který by byli ochotni přijmout všichni takových dění a diskusí zúčastnění.
Na dnešní Evropské unie je to vidět až neuvěřitelně demonstrativním a teatrálním způsobem. Při každé příležitosti, často jen náhodné příležitosti, se davy politiků, diplomatů a jim posluhujících sluhů slouhů okolo velkých okrouhlých stolů, se výsledkem těchto „šumění“ zdá, že sjednocená Evropa spěje ke svému úpadku. Ale určitě se to odehrává v době, kdy se zase objeví někdo stále silněji zpívající rakousko-německou „Ode an die Freude“, a kdo bude „v duchu mocným hlasem“ hlasem volat po vzniku „Nové Evropy“,“ dodává Zdeněk Zbořil.
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
