Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?
„Mohu říct, že si to docela dobře pamatuji, protože to bylo v takové době, kdy se zdálo, že sovětský politický systém odchází do minulosti, a kdy se předpokládalo, ještě se to nevědělo, ale předpokládalo se, že nový generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov bude dělat nějakou jinou politiku než jeho předchůdci. A zároveň se ve Spojených státech objevil antikomunistický prezident, republikán, který vystupoval velmi radikálně proti tzv. levicovým gerilám a hnutím v Latinské Americe. Najednou se tito dva lidé setkali v Reykjavíku, na poloviční cestě mezi Petrohradem a Washingtonem, chovali se velice uvolněně a my ten moment ještě dnes považujeme za počátek zániku Sovětského svazu. Nejen proto, že nová americká politika uzbrojit Sovětský svaz se zdála být, z našeho hlediska, úspěšná,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Prvnizpravy.cz - Zbořil: Technologický boom v obou Korejích, bohužel pro nás, na severu zejména vojenský
Reykjavík – plný očekávání…
„Ale dnes si asi už nechceme přiznat, že ten Reykjavík byl plný očekávání, přestože oba dva politici, kteří se zde sešli, byli vlastně nám neznámí. Pravda je, že Ronald Reagan byl tuším už asi pět let ve funkci, už měl první prezidentský termín za sebou, ale málo platné byl to stále tak trochu ten kovboj z Hollywoodu. Který to ovšem také dotáhnul na guvernéra státu Kalifornie a měl v politice Spojených států relativně velké zkušenosti. Viz třeba jeho vystoupení proti radikálním studentům na Kalifornské univerzitě v Berkeley, proti studentským demonstracím za svobodu slov, ve kterém s ním spolupracovala i Národní garda státu Kalifornia. A že tato spolupráce měla také své smrtelné oběti mezi studenty.
S tím Gorbačovem to bylo trochu jiné, ale on zaujal tím, že jeho způsob vyjadřování se o politice byl diametrálně odlišný od slov jeho předchůdců. A mnoho politických komentátorů a analytiků netušilo, co by se mohlo v té době odehrávat za stěnami Kremlu.
Takže se vlastně v tom Reykjavíku sešla spousta novinářů z mnoha světových agentur, a málokdo věděl, co od tohoto setkání očekávat. Ta událost je ale skutečně významná, samozřejmě, historicky. To, co se potom odehrávalo v dalších letech, však bylo ještě zajímavější.
Snad bychom jen připomenout, že Ronald Reagan se stal prezidentem Spojených států po drtivém vítězství nad Jimmy Carterem, dnes stále ještě žijícím svědkem dobových událostí, který byl odsunut do pozadí kvůli neúspěšné akci v Iránu, akci která měla osvobodit americká rukojmí z teheránského zajetí,“ pokračuje Zdeněk Zbořil.
Odkaz Reykjavíku…
„Jako kdyby se tehdy poprvé setkali nejvyšší představitelé světových politických sil Spojených států a Sovětského svazu a vytvořili předobraz naší doby, kdy také odchází ve Spojených státech nemohoucí Joe Biden a v Ruské federaci se čeká na nový typ politika. Navíc i ten předpokládaný nový americký prezident je také republikán, také vnímaný jako trošku nezvladatelný politik, ačkoliv i já jsem přesvědčený, že nám je lhostejné, jaká je politická orientace amerického prezidenta, jeho příslušnost k politické straně nebo křídlům americké politické scény. A tak bych v případě toho, že se prezidentem stane Donald Trump, nebyl s naší nebližší budoucností nebyl moc jistý. Takže, myslím si, že svět dnes čeká na volbu amerického prezidenta a že na ní čekají i v Rusku, ačkoliv tvrdí, že je to nezajímá. Ale jistě se opět můžeme dočkat překvapení, o kterých v České televizi nikoho nenapadne ani uvažovat, nebo vést řeči jako o druhém Reykjavíku,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
