Zdeněk Zbořil: Bouře okolo Istanbulu

politika

Dlouhá a marná očekávání, alespoň českých reportérů, v místech, kde se mělo rozhodovat o budoucnosti Třetí krymské války, se zdají být opět nenaplněna, píše Zdeněk Zbořil v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Zdeněk Zbořil: Bouře okolo Istanbulu
Zdeněk Zbořil, politolog
17. května 2025 - 02:20

Opatrnější čeští komentátoři už varovali před několika dny, že ta zdání evropských a českých politiků a jejich služebných tlampačů, kterým se ze zvyku stále ještě říká nezávislá média, jsou lichá, nenápaditá a odvažme se říct, že tak trochu přitroublá.


Nemusíme být znalci rusko-tureckých válek, apetitu Francie, Velké Británie a Německa, které se třikrát marně pokoušeli dobýt strategické severní pobřeží Černého moře, a zanechali po sobě kromě padlých jen ruiny tolikrát bombardovaného Sevastopolu, aby nás nenapadlo, že zatím vším musí být, kromě politicko-ekonomických plánu, jakási paranoická nenávist ke všemu, co se dá považovat za ruské.

Jsem přesvědčený, že kdyby dnes na Krym vstoupily armády šiřitelů „demokracie a západních hodnot“,  a jejich částí byly lidé jako čeští a evropští poslanci, byla by jejich první obětí Bachčisarajská fontána jenom proto, že jejím autorem byl Alexander Sergejevič Puškin, který v ní zapomněl na ukrajinskou etnicitu. Její téma je navýsost aktuální - láska, nenávist, liská bolest a utrpení, vášnivost, konflikt mezi Tatary a polskou aristokratickou společností, gruzínská vášnivost až k smrti… A to vše na scéně, o které si dnes myslíme, že ji rozumíme a dokonce dokážeme opravovat a nově dekorovat.

Snad jen jména účastníků „zahájení rozhovorů v Istanbulu“ byla citována podle protokolu, ale kvůli tomu tam nemusela skupina nudou nás obšťastňujících zpravodajů otravovat. A tak jsme se opět stali obětí mediální žvatlavosti, kterou dnes umíme nazpaměť. Naše armády někdy útočí nebo ustupují (nakdy tak činí v jednom a stejném okamžiku), nepřátelé mají neuvěřitelně vysoké lidské i materiální ztráty a „ruská ekonomika“ se hroutí pod údery byrokratů z bruselského Babylonu. Jedna nebo druhá strana se obviňují ze lží, a pokud se objeví ještě nějaký další přítomný přidá ještě další příspěvek k politickému  folkloru naší doby. 

Dnes nás důvěřující překvapila zpráva, že „Rusko“, zhruba v rozlehlosti dřívějšího Sovětského svazu, se právě rozpadá na desítky malých nesoběstačných oblastí a že je jen otázkou času, kdy se o toto dědictví přihlásí někdo k tomu oprávněný. (Samozřejmě, bez uvedení zdroje.) Český MZV si myslí, že k tomu přispějí „drtivé sankce“, které vyhlásí Spojené státy a přehlédl, že jen opakuje výrok jednoho senátora, arci republikána, který to říká už ví bůh pokolikáté. K tomu ještě asi před týdnem na Prima CNN oznámil dnes trochu znevažovaný, ale jinak populární rusobijec Vladimír Votápek, že nám (asi Evropě) hrozí nebezpečí ze spojenectví dvou nejvycvičenějších a moderně vyzbrojených armád – ruské a ukrajinské.

To už je opravdu na hlavu. Vzpomínám na slova jednoho z popěvků Jana Vodňanského - Ej moja paranoia. „…keby som bol somnambul, navštívil bych Istanbul, duša moja, duša moja“. Snad nám pomohou trochu na ten současný politický blázinec zapomenout a dočkáme se „slunce v duši“.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)




43-8974200277/0100

Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX






Anketa

Česká televize je podle Vašeho názoru instituce: