Můžete nám k tomu něco říct pane Zbořile?
„Je to samozřejmě velmi dobře známé vyhlášení takzvané kontinentální blokády, nebo zavedení kontinentálního systému, které byly charakteristickým politicko-obchodním sporem mezi evropskými velmocemi na začátku 19.století. Důsledky byly překvapující. Odstartovala je anglická blokáda francouzských přístavů v květnu 1806, na kterou reagovala Francie tzv. Berlínským dekretem z 21. listopadu téhož roku. Tento systém byl poději rozšířen dalšími dohodami spojenců Francie a Velké Británie, mezi kterými sehrálo svou roli carské Rusko, a také Prusko a Sasko, které dočasně přijaly Napoleonovy podmínky.
První článek dekretu byl, že Nad všemi britskými ostrovy se vyhlašuje stav blokády. Článek druhý, že Veškerý obchod a všechna korespondence s britskými ostrovy jsou zakázány. Napoleon v tomto dekretu nařídil konfiskaci všeho zboží pocházejícího z Velké Británie nebo z jejích kolonií a uzavřel francouzské přístavy všem britským lodím. Asi nemusíme připomínat, že historie se často opakuje a můžeme v ní najít nejedno poučení.
Prvnizpravy.cz - Zbořil: Ani atentát nepomůže, Trumpův tým pojede dál…
Důsledkem tohoto prvního aktuálně zajímavého politicko-ekonomického konfliktu, řešeného vojenskými prostředky, byly pozoruhodné změny ekonomické (vznik podloudnictví a odstranění britské konkurence v kontinentálních zemí), ale i politické (vznik nových států). A konečně i Napoleonův pokus o podpis smlouvy s Ruskem, který skončil rozpadem jeho evropské armády po neúspěšném tažení na Moskvu, a také propuknutí Velké paniky na britských ostrovech. Dnes můžeme téměř s jistotou tvrdit, že tyto změny byla rozsáhlé a dlouhodobé,“ připomíná Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
Dopad sankcí na obě strany…
„Hlavní dopad takzvaných sankcí byl ve Francii a Velké Británii, ale třeba i v Nizozemsku, kde byl různými restrikcemi a sankcemi fatálně omezen zahraniční obchod, dovoz přírodního bohatství a luxusního zboží z dobytých kolonií. Po úpadku Nizozemské východní společnosti (V.O.C.), jejíž dluhy musel sanovat stát, pokračovala podobná krize díky kontrole a uzavření velkých evropských přístavů současně, ale i s povzbuzením prvků průmyslové revoluce. Jejím hybatelem do té doby byla Velká Británie se svými rozsáhlými územními zisky a koloniemi, a ačkoliv cílem blokády bylo oslabení ekonomické síly kontinentálních zemí, vyvolalo to nezamýšlený efekt. Do Evropy se z Velké Británie přesunula rozvíjející se průmyslová revoluce, včetně jejích ranně kapitalistických třídních nerovností, a její vývoj byl téměř skokový. Zejména v Prusku a části střední Evropy, přesto, že se tyto země považovaly za oběti Napoleonových dobyvatelských ambicí. Britská Velká panika byla jen jedním z mnoha důsledků kontinentální blokády, která se různým způsobem projevila i v podobě finanční nestability.
Vše pokračovalo i po Vídeňském kongresu (1815), kdy došlo, zdá se, k definitivnímu a rozhodnému vstupu ruského státu do Evropy. Když car Mikuláš I. prohlásil v roce 1830 Pánové, sedlejte koně v Paříži je revoluce! asi netušil, jak se budou tyto dějiny opakovat. Dějiny Evropy můžeme sledovat i po odvolání kontinentální blokády celé 19. a 20. století jako nekonečný řetěz konfliktů dědiců historického odkazu kontinentální blokády, ať už byli na straně Anglie, Francie, Ruska nebo Pruského království.
Lze jen poznamenat, že došlo k zásadní změně mezinárodně politických vztahů a ekonomických pořádků, který pak trvalo téměř celé dvě století. Bylo příčinou nejméně dvou světových válek a nedivme se tomu, že si někdo myslí, že dějiny se opakují, jednou jako tragédie a podruhé jako fraška,“ dodává Zdeněk Zbořil.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)
43-8974200277/0100
Pro platby ze zahraničí: IBANCZ5601000000438974200277
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX
