V České republice letos lékaři evidují téměř tři tisíce případů žloutenky A, což je podle dat Státního zdravotního ústavu nejvíce od poloviny osmdesátých let a zhruba dvacetinásobek loňského stavu. Onemocnění si již vyžádalo jednatřicet životů, zatímco loni zemřeli dva pacienti. Nejvíce nakažených je v Praze, která soustřeďuje více než čtyřicet procent všech případů a každý týden hlásí další desítky nemocných. Tato situace přitahuje pozornost domácích hygieniků i politiků, ale nově také zahraničních médií, která začínají otevřeně varovat turisty před cestou do České republiky.

Právě Praha je přitom místem, kde vznikla největší a nejucelenější kampaň na podporu očkování a prevence. Hygienická stanice hlavního města spolu s magistrátem a soukromými partnery spustila na podzim roku dva tisíce dvacet pět rozsáhlou komunikaci, která zasahuje občany metropole i Středočeského kraje. Kampaň nese název Virus je blíž než si myslíte a pracuje s jednoduchým motivem ilustrace Pana Bambulky, jejímž úkolem je připomenout lidem, že virus se šíří na místech každodenního kontaktu. Základním poselstvím je důsledné mytí rukou a očkování jako nejspolehlivější ochrana před nákazou.

Speciální pražská kampaň Virus je blíž než si myslíte rozprostřela vizuální sdělení po celém městě prostřednictvím digitálních panelů, plakátů v městské hromadné dopravě, vitrín, veřejných budov a škol. Běží nepřetržitě nejméně dva měsíce, aby připomínala hygienické návyky a potřebu očkování. Kreativní agentury Ogilvy a WPP Media přitom poskytly návrhy i plochy bez nároku na odměnu. Odborníci odhadují, že skutečná hodnota této kampaně by v komerčním prostředí dosahovala jednotek milionů korun, což jen podtrhuje význam zapojení soukromého sektoru v době, kdy je veřejný sektor zatížen náklady na testování, očkování a nemocniční péči.

Pražská hygiena upozorňuje, že plakáty jsou pouze jednou částí širší strategie. Patří k ní zintenzivněná dezinfekce vozidel a stanic městské dopravy, důsledné trasování kontaktů nakažených a rychlá nabídka postexpoziční vakcinace. Pražská hygienická stanice uvádí, že v průběhu epidemie vydala sedm tisíc šest set osmdesát pět rozhodnutí souvisejících se žloutenkou A, což zahrnuje izolace, karantény a další kroky k zabránění přenosu. Očkování po kontaktu s nakaženým dostalo již čtyři tisíce devět set padesát dva lidí, což je přímý výsledek aktivní práce hygieniků v terénu.

Přesto právě Praha, která má nejvíce nástrojů a nejlepší komunikační zázemí, zůstává nejpostiženějším regionem v republice. Podle posledních dat soustřeďuje více než čtyřicet procent všech případů a jen za jeden týden přibylo téměř padesát nově diagnostikovaných pacientů. Vysvětlením je hustota osídlení, intenzita dopravy i sociální struktura města. Současně to však ukazuje, jak náročné je šíření viru zastavit, i když je veřejnost pravidelně informována a hygienická opatření jsou ve městě výrazně posílena.

Mimo Prahu se situace liší kraj od kraje. Středočeský kraj je druhým nejzasaženějším regionem a část jeho obyvatel je vystavena pražské kampani díky přesahujícím dopravním i mediálním tokům. V jiných krajích se objevují převážně dílčí iniciativy. Krajské hygienické stanice rozesílají upozornění, připravují informační letáky pro školy, restaurace a sociální služby a doporučují očkování i důslednou hygienu rukou. Za zmínku stojí Olomoucký kraj, kde probíhá dopravní kampaň Stop žloutence s plakáty umístěnými v linkových autobusech. Tyto regionální snahy však zdaleka nedosahují jednotného stylu a síly pražské komunikace a jejich dopad na veřejnost je omezený.

V této situaci je stále více slyšet kritika Státního zdravotního ústavu. Ten sice vydává pravidelné situační zprávy a od jara opakuje doporučení týkající se hygieny rukou a očkování, ale jeho role v oblasti veřejné komunikace je podle odborníků i krajských hygien nedostatečná. Ústav měl být institucí, která vytvoří celostátní vizuální kampaň, sjednotí styl komunikace, dodá krajům materiály a poskytne jasné vedení, podobně jako to činí jiné evropské zdravotní autority. Místo toho se veřejnost setkává hlavně s izolovanými tiskovými zprávami a přehledy dat, které sice popisují rozsah problému, ale nezasahují masově širokou veřejnost. Chybí tak centrální kampaň, která by doplnila regionální snahy a vyvolala potřebnou změnu chování v celé populaci.

Psali jsme: Moravec ztrácí půdu pod nohama. Podle ČT překroutil realitu

Mezitím se zprávy o české epidemii dostávají do zahraničí. Německý deník Bild popisuje rozsáhlé propuknutí žloutenky A v Česku, upozorňuje na více než dvě tisícovky infekcí a téměř tři desítky úmrtí a varuje, že virus může být přítomen i v potravinách. Zvláštní pozornost věnuje kontaminovaným mraženým plodům, nedostatečně tepelně upraveným jídlům a mořským plodům, které mohly přijít do kontaktu se znečištěnou vodou. Další zahraniční zdroje zmiňují, že vyšší výskyt žloutenky A zasahuje celý region střední Evropy a varují, že riziko pro cestující je zvýšené nejen v Česku, ale i v sousedních zemích.

Hygienici v Česku upozorňují, že nárůst případů není domácí specifikum. Vyšší výskyt se objevuje i na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. Přesto hrozí, že Česká republika získá pověst destinace, kde se turisté mohou nakazit nemocí špinavých rukou, pokud stát nezačne komunikovat jednotněji a cíleněji.

Konfrontace zahraničních varování s domácími opatřeními ukazuje, že se Česko nachází na rozhodující křižovatce. V Praze vznikla profesionální kampaň, která je viditelná, ucelená a opřená o konkrétní epidemiologickou práci. V ostatních regionech převažují drobné iniciativy bez celostátní koordinace. Státní zdravotní ústav zatím nedokázal vytvořit jednotnou komunikační strategii, která by veřejnosti nabídla srozumitelný a snadno zapamatovatelný rámec prevence. Pokud se nepodaří posílit vakcinaci, podpořit regiony a sjednotit komunikaci napříč Českem, hrozí, že epidemie bude pokračovat i v dalších měsících a že varovné titulky v zahraničí budou na úkor image země sílit.

Budoucnost prevence žloutenky A tak závisí na schopnosti státu využít zkušenosti z Prahy a vytvořit z nich celostátní model, který by mohl skutečně změnit chování lidí v celé populaci. Výsledek rozhodnou příští měsíce a také ochota státu konečně převzít roli koordinátora, nikoli pouze pozorovatele narůstajících čísel.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: aiko)