Korupční aféra v ukrajinském státním energetickém podniku Enerhoatom rozvířila společenské nálady a výrazně zasáhla do politického života země. Odhalení rozsáhlých úplatků v době, kdy se Ukrajina brání vojenské agresi a energetická infrastruktura čelí opakovaným útokům, zasáhlo veřejnost obzvlášť silně. Ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru pro Český rozhlas vysvětluje, proč tato kauza zasáhla občany mimořádně hluboko. Připomíná, že peníze určené k ochraně kritických energetických uzlů nedorazily tam, kde měly. Jak upozorňuje, peníze měly jít na ochranu energetické infrastruktury a skončily v kapsách vybraných lidí, a ne například na podporu vojáků nebo na nákup nezbytného vybavení. Podle ní jde o situaci, která bolestivě ukazuje, jak málo prostoru zůstává na selhání, když jde o obranyschopnost státu.

Podle Víchové je rozhořčení veřejnosti pochopitelné. Ukrajinci vidí, v jakém stavu je energetická infrastruktura, a vnímají, že některé prvky lze chránit jen omezeně. Zároveň je však pobuřuje, že prostředky určené právě k posílení těchto slabých míst byly zneužity. Víchová k tomu říká, že nejde jen o korupci, ale také o bezpečnost země, a občané jsou v tomto období mimořádně citliví.

Když v důsledku kauzy podali demisi dva vládní ministři, zdálo se, že politické vedení reaguje. Podle Víchové však samotné personální změny nestačí, protože veřejnost je stále více přesvědčena, že by se mohly pouze vyměnit židle u jednoho stolu, zatímco systém by zůstal nedotčen. Upozorňuje také, že ve chvíli, kdy se schvaloval zákon omezující nezávislost protikorupčního úřadu NABU a specializované prokuratury, bylo zřejmé, že politické vedení zná riziko, které se k němu blíží. Připomíná, že prezident Volodymyr Zelenskyj tento zákon podepsal téměř okamžitě, i když jiné předlohy často čekají na jeho podpis velmi dlouho. Podle ní to naznačuje, že si vláda uvědomovala blížící se vyšetřování.

Některé indicie naznačují, že stopy kauzy mohou sahat výše, než se na první pohled zdálo. Víchová připomíná, že komunikace mezi hlavními postavami případu vedla i k vysoce postaveným osobám. Podle ní je pravděpodobné, že kauza může zasáhnout i okolí prezidentské kanceláře.

Víchová se zároveň kriticky vyjadřuje k tomu, jakým způsobem prezident Zelenskyj pracoval s politickým kapitálem získaným po svém zvolení. Připomíná, že jeho strana měla parlamentní většinu, a přesto nevyužila možnost vytvořit vládu národní jednoty, po které volali jak komentátoři, tak dokonce i opozice. Podle ní prezident čerpal především z okruhu svých spojenců, který byl však omezený, a v klíčových momentech mu museli pomáhat i zástupci dnes již zakázané proruské strany. Upozorňuje také, že taková situace není dlouhodobě udržitelná, a nyní, kdy skandály začínají doléhat i na vládní struktury, mohou dopady pocítit přímo prezident i jeho strana.

Psali jsme: „Už dost Ukrajiny za naše peníze!“ Evropa se začíná bouřit

Podle Víchové se nyní mění nejen atmosféra ve společnosti, ale i samotné chápání bezpečnosti. Veřejnost si uvědomuje, že obrana země není jen otázkou armády a frontové linie, ale také transparentního a funkčního systému uvnitř státu. Kauza Enerhoatomu podle ní ukazuje, jak křehký je vztah mezi občanem a státem v době války a jak snadno se může důvěra rozpadnout, pokud se ve vedení země objeví pochybnosti o správě veřejných prostředků.

(Chmelík, prvnizpravy.cz, repro: Telegraph)