„Zvláštní vztah“ skončil. Trump se tvrdě pustil do Starmera

politika

Trump zpochybnil tradiční spojenectví USA a Británie. Důvodem je původní odmítnutí Londýna umožnit využití britských základen při úderech proti Íránu.

„Zvláštní vztah“ skončil. Trump se tvrdě pustil do Starmera
Donald Trump, prezident USA
4. března 2026 - 03:59

Americký prezident Donald Trump veřejně napadl britského premiéra Keira Starmera a ostře zpochybnil tradičně úzké vztahy mezi Spojenými státy a Velkou Británií, když v části rozhovoru s britským deníkem The Sun prohlásil, že „zvláštní vztah už není, co býval“. Trumpovo vyjádření přišlo poté, co britská vláda původně odmítla umožnit USA využití britských vojenských základen v souvislosti s americko-izraelskými údery na Írán.

Podle Trumpa byly vztahy mezi USA a Británií „jedním z nejpevnějších spojení na světě“, ale současná britská vláda podle něj tyto vazby poškodila tím, že „nebyla ochotna spolupracovat“ ve chvíli, kdy o to Washington požádal. Trump navázal, že nyní USA mají „velmi silné vztahy s jinými evropskými zeměmi“, konkrétně zmínil Francii a další partnery, kteří podle něj byli v této krizi „více nápomocni“.


Jádrem sporu byla žádost Washingtonu, aby Londýn povolil využití klíčové letecké a námořní základny Diego García na Čagoských ostrovech a dalších britských zařízení pro americké operace zaměřené proti Íránu. Britové ale podle zpravodajských zdrojů zpočátku s tímto nesouhlasili a teprve později, po šetření, svolili k omezenému použití svých zařízení pro obranné účely. Trump Starmera kritizoval právě za „přílišné otálení“ a naznačil, že ho osobně zklamal.

Starmerova vláda naopak obhajuje své kroky jako „reakci na národní zájem a respekt k mezinárodnímu právu“. Podle britských komentářů premiér zdůraznil, že rozhodnutí neumožnit bezprostřední účast britských sil v úvodních fázích operací proti Íránu bylo motivováno opatrností a odpovědností sjednat jasnou a právně podloženou strategii. Pozdější povolení omezeného použití britských základen přišlo až poté, co byly americké a spojenecké pozice v regionu napadeny drony a raketami, z nichž některé byly spojovány s íránskými lepramagy.


Americko-britský konflikt okořenila i debata o budoucnosti strategicky významného souostroví Čagoských ostrovů – především základny Diego García, která hraje klíčovou roli v projekci moci USA v Indickém oceánu. Spor o základny a jejich využití vedl podle některých francouzských médií až k ochlazení americké podpory britské dohodě o navrácení těchto ostrovů Mauriciu, což samo o sobě Trump později označil za chybu britské diplomacie.

Trumpova slova zaznívají v době prudkého mezinárodního napětí v následku americko-izraelských úderů na Írán, které následovaly po sérii eskalací a raketových útoků v regionu. Kritici z britské opozice mezitím tvrdí, že Starmerova původní zdrženlivost mohla oslabit britský vliv a důvěru mezi Washingtonem a Londýnem, zatímco zastánci britského postoje poukazují na nutnost právní legitimity a důsledky zapojení do vysoce rizikových vojenských operací.

(Kovář, prvnizpravy.cz, repro: foxnews)




Anketa

Jak hodnotíte legitimitu útoku USA na Írán z pohledu mezinárodního práva?