Levhart (Panthera pardus) a jaguár (Panthera onca) jsou dvě z nejznámějších velkých koček světa. Oba mají podobnou zlatohnědou srst se skvrnami zvanými rozety. Ale jakmile víte, na co se dívat, rozdíly bijí do očí.
Zatímco levhart vládne Africe a částečně Asii, jaguár je králem jihoamerických pralesů. Jeden loví z výšky stromů, druhý se nebojí skočit krokodýlovi na hřbet. Rozdíly jsou nejen v síle a technice lovu, ale i v tvaru těla, velikosti a dokonce ve vzoru skvrn.
Základní poučka zní: jaguár má tečku uvnitř každé rozety, levhart ne.
• Jaguar je svalnatější, má širší čelisti a kratší ocas. Jeho rozety jsou větší a v jejich středu bývá tmavá tečka.
• Levhart má subtilnější tělo, delší ocas a jeho rozety jsou menší a hustší, bez středové tečky.
Rozdíl najdete i v pohybu. Levhart se elegantně pohybuje po větvích a svou kořist si nosí na stromy. Jaguar je silák z bažin, který spíš plave, než šplhá, popisuje rozdíly magazin Live Science.
Kde žijí? Afrika vs. Amazonie
• Levharti se vyskytují ve velké části Afriky a jižní Asie – od savan až po džungle.
• Jaguáři žijí výhradně v Latinské Americe, od Mexika po Argentinu. Jejich domovem je mokřad, prales a břehy řek.
Zatímco levhart je ekologický všežravec, který se přizpůsobí různým biotopům, jaguár je specialistou na vodní prostředí. Miluje řeky, plave, loví kapybary, ryby nebo kajmany.
Levhart je mistr utajení. Kořist překvapí skokem ze stromu nebo se k ní nepozorovaně připlíží. Po úspěšném lovu často odtáhne tělo své oběti na strom, kde se může najíst v klidu, mimo dosah hyen nebo lvů.
Jaguar je jiný hráč. Neztrácí čas s přepadáváním. Jeho čelist je tak silná, že jediným kousnutím prorazí lebku. Napadá kořist přímo na hlavě nebo šíji. Jeho kousnutí je nejsilnější mezi kočkovitými šelmami (v poměru k tělesné hmotnosti).
Obě šelmy mají svou černou variantu, tzv. melanistickou formu. Lidé jim často říkají “černí panteři”, ale ve skutečnosti jde buď o černého jaguára (Latinská Amerika), nebo černého levharta (Jižní a Jihovýchodní Asie).
Skvrny zůstávají, jen jsou vidět jen v odrazu světla. Tato varianta poskytuje výhodu v husté vegetaci a při nočním lovu.
Podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) je:
• Levhart klasifikován jako zranitelný (VU) – především kvůli pytláctví a úbytku stanovišť.
• Jaguar je téměř ohrožený (NT) – odlesňování Amazonie ho vyhání z přirozeného prostředí.
Obě šelmy potřebují ochranu, a to nejen ze strany států, ale i veřejnosti, která si musí uvědomit jejich ekologický význam.
Psali jsme:
Levhart (Panthera pardus) a jaguár (Panthera onca) se liší v několika klíčových rysech, které je možné pozorovat, pokud víme, na co se zaměřit. Levhart se vyskytuje v Africe a Asii, zatímco jaguár obývá výhradně Střední a Jižní Ameriku. Hmotnost jaguára bývá o něco vyšší, zatímco levhart váží zhruba 30 až 90 kilogramů, jaguár dosahuje 50 až 110 kilogramů.
Rozdílný je i vzor skvrn: levhart má rozety bez teček uvnitř, zatímco jaguárovy skvrny mají uprostřed jednu či více černých teček. Tělesná stavba obou zvířat odpovídá jejich životnímu stylu. Levhart má delší ocas, který mu pomáhá při šplhání po stromech, zatímco jaguár má ocas kratší a pohybuje se spíše na zemi nebo ve vodě.
Ve vodě se tyto šelmy chovají velmi odlišně. Jaguar je výborný plavec a vodu přímo miluje, často v ní i loví. Levhart naopak vodu příliš nevyhledává. Pokud jde o schopnost šplhat, levhart vyniká a dokáže vynést svou kořist do korun stromů. Jaguar, i když silný, není tak obratný při lezení.
Nejzásadnějším rozdílem je však síla jejich čelistí. Levhart má silný stisk, ale jaguár disponuje extrémně silným kousnutím, které mu umožňuje prorazit i lebku nebo krunýř želvy, což je mezi kočkovitými šelmami zcela výjimečné. Rozdíl je patrný zejména ve stavbě těla a způsobu lovu.
„Jaguar je robustnější a má širší lebku s kratším ocasem než levhart. Jeho kousnutí je natolik silné, že dokáže prorazit krunýř želvy, což je u kočkovitých šelem výjimečné,“ píše na závěr Live Science.
(mia, livescience.com, foto: zai)
