Tradiční divadelní představení, které usiluje o zápis do seznamu UNESCO patří k významným kulturním fenoménům jižních Čech, každoročně přitahuje tisíce diváků a spojuje na jevišti více než sto místních obyvatel napříč generacemi.

 

Hrát se bude 6.června od 20.30h a 13.června od 19.30h. Organizátoři tyto dny pro návštěvníky vyšperkovali – v tamním kostele svaté Kateřiny se například koná bohoslužba, koncert souboru Musica Bohemica, jejíž principál Jaroslav Krček složil hudbu pro Hořické pašijové hry. V Plánu je také komentovaná prohlídka Jana Palkoviče, který je spoluautorem rozsáhlé publikace o historii pašijových her. První zkouška se koná v pátek 17.dubna v 17:30 v tamním kulturním domě.

„Před 33 lety jsme začínali prakticky na zelené louce s vírou, že vzkřísíme něco, co bylo násilně přerušeno. Dnes vidím, že se to podařilo – pašije se staly pevnou součástí identity Hořic na Šumavě,“ říká jedna z hlavních postav projektu hořických pašijí Miroslav Kutlák. Celý soubor, do kterého Hořičtí aktivně přijímají nové členy a ochotníky z celého kraje, se rozrůstá a spolu se zájmem diváků roste i umělecká úroveň celého starozákonního spektáklu o ukřižování Ježíše Krista.

Představení, která opět režíruje Jiří Beran se budou tradičně odehrávat v červnu v přírodním amfiteátru v Hořicích na Šumavě. Kryté hlediště pojme přibližně 500 diváků a na scéně se vystřídá 60 až 70 účinkujících – od dětí až po seniory. Další desítky lidí představení připravují. Hlavní roli letos ztvární Pavel Vysušil jako Ježíš, jeho alternací bude zkušený Tomáš Franců. V roli Marie se představí Vlaďka Dvořáková a Věra Kolouchová. „Výraznou změnou projde také role Annáše, kde po více než dvaceti letech dochází ke generační obměně. „Po více než dvaceti letech vystřídá jednoho z nejstarších herců Gerharda Scherhaufera Lukáš A. Dvořák, oba role zvládají s velkou pokorou,“ uvádí Kutlák.

„U nás jsou největšími hvězdami samotní hořičtí občané. Pašije stojí na ochotnících, a právě to jim dává syrovost a autentičnost,“ dodává Kutlák, který se na organizaci podílí už od roku 1991, aktivně hraje od roku 2010. Sám říká, že je to pro něj srdeční záležitost. „Máme v souboru několik ‚stálic‘, které pamatují začátky a stále aktivně hrají, což je v dnešní uspěchané době malý zázrak. Zmíním například Josefa Varhaníka, který hraje roli Piláta, Marii Soukupovou v roli Panny Marie, nebo Miroslava Čunáta, jednoho z apoštolů a hlavního iniciátora obnovy tradice hořických pašijí,“ prozrazuje Kutlák.

Rozpočet her se každoročně pohybuje v řádu stovek tisíc korun. Rostoucí náklady na technické zajištění nutí organizátory hledat úspory, přesto však zůstává prioritou kvalita. „Snažíme se být hospodární, ale profesionalita zvuku a světel něco stojí. Veškerý zisk vracíme zpět do areálu,“ vysvětluje Kutlák. Podporu projektu dlouhodobě deklaruje také vedení obce v čele se starostou Martinem Madejem, které vidí v pašijích klíčový hybatel kulturního i turistického potenciálu regionu. „Pašije jsou chloubou našeho regionu. Divadelní soubor si hýčkáme a věříme v jeho další rozkvět,“ uvádí Madej. Za jeden z největších milníků považují divadelníci vstup do mezinárodní organizace Europassion v roce 1997. Významným momentem byl také rok 2023, kdy Hořice hostily mezinárodní kongres Europassion. O dva roky později byly pašijové hry zapsány na Seznam nemateriálního kulturního dědictví České republiky.

Ambice tím ale nekončí. „Cesta k UNESCO je běh na dlouhou trať. Jsme ve fázi příprav a konzultací. Status by znamenal nejen prestiž, ale i ochranu této výjimečné tradice,“ říká Kutlák. Letošní ročník přinese i výrazné novinky. Organizátoři chtějí ještě více propojit děj divadelního představení s okolní šumavskou přírodou. „Chceme smazat hranici mezi jevištěm a hledištěm, aby divák zapomněl, že sedí v divadle, a stal se součástí příběhu,“ vysvětluje. Nově se také více otevírají spolupráci s ochotníky z celé republiky.

Za jedním představením stojí přibližně 90 lidí – herci, technici, kostymérky i organizátoři. Přípravy přitom trvají prakticky celý rok. Pašije tak nejsou jen kulturní událostí, ale skutečným komunitním projektem. „Bez pašijí by byly Hořice jinou obcí. Jsou tmelem, který drží lidi pohromadě,“ říká Kutlák. Význam Hořic potvrzují i nedávné historické objevy. Nalezené filmové fragmenty z roku 1897 patří k nejstarším dochovaným filmovým materiálům nejen na našem území, ale v celé střední Evropě. Dalším unikátem je původní hudební notace z roku 1936. Naším cílem je tyto fragmenty a historické stopy citlivě vnést do současné podoby her. Nechceme být jen skanzenem, ale živým organismem, který ctí svou neuvěřitelnou historii a dává jí moderní hlas. Právě tato kontinuita od 19. století až po dnešek je to, co nás směřuje k zápisu mezi světové památky lidstva.

Hořice na Šumavě se v posledních letech dostávají do centra pozornosti nejen díky pašijím. Natáčel se zde v roce 2021 například film Kryštof a obec navštívil i prezident Petr Pavel a hostili celosvětově významné setkání měst, kde se pašijové hry hrají. „Přijeďte zažít příběh, který pohnul dějinami – v podobě, jakou vám dokáže předat jen šumavská příroda a lidé, kteří do něj dávají celé své srdce,“ uzavírá Miroslav Kutlák. Pašijové hry v Hořicích na Šumavě tak i po více než dvou stoletích od svého vzniku dokazují, že tradice může být živá, aktuální a stále silně rezonující i v dnešní době. Hořice na Šumavě jsou městys v okrese Český Krumlov na okraji Šumavy nedaleko Lipenské přehrady. Pašijová tradice zde sahá až do roku 1816 a patří k nejstarším svého druhu ve střední Evropě. Po nuceném přerušení v období komunismu byly hry obnoveny v roce 1993 a postupně si získaly významné postavení nejen v rámci České republiky, ale i v mezinárodním kontextu. Hořické pašije jsou dnes součástí evropské sítě Europassion a jsou zapsány na Seznam nemateriálního kulturního dědictví České republiky.

Jihočeskénovinky.cz informoval Pavel Pechoušek.