Oční lékaři z Nemocnice AGEL Prostějov se proto zaměřují na prevenci i včasné zachycení zrakových obtíží u dětí a upozorňují na rizika spojená s nadměrným používáním digitálních zařízení.

Modré světlo není výplodem technologického pokroku, ale přirozenou součástí slunečního záření povzbuzující bdělost za denního světla. Problém nastává až ve chvíli, kdy jsou děti tomuto typu světla vystaveny i večer a v noci prostřednictvím LED obrazovek mobilních telefonů, tabletů a počítačů. Večerní používání obrazovek může oddalovat usínání a zhoršovat kvalitu spánku vedoucí k únavě, snížené koncentraci a obecně horší kvalitě života.

Krátkodobě může nadměrné sledování obrazovek způsobit pálení a suchost očí, rozmazané vidění nebo bolesti hlavy. „Dětské oči zároveň propouštějí více modrého světla než oči dospělých, protože jejich čočka je průzračnější a sítnice se stále vyvíjí,“ vysvětluje MUDr. Jakub Kopal, primář očního oddělení nemocnice Prostějov.

Vedle krátkozrakosti se v souvislosti s dlouhodobým působením modrého světla mluví také o poruchách akomodace, tedy schopnosti oka rychle přeostřovat, urychlení podmíněné makulární degenerace, která způsobuje zhoršení zraku ve stáří. Nadměrné vystavování sítnice zářičům také způsobuje tvorbu děr a trhlin v sítnici, závažná krátkozrakost může nakonec vést až k odchlípení sítnice, a tedy trvalé slepotě. 

Za tyto potíže ovšem opět nemůže modré světlo samotné, ale jeho kombinace s blízkostí, z které děti i dospělí sledují obsah na svých zařízeních.

„Když dítě sleduje obrazovku zblízka, tak neustále namáhá oko, čímž se podporuje nepřirozený růst oka a zvyšuje riziko vzniku dioptrických vad jako je krátkozrakost,“ přibližuje problematiku MUDr. Kopal. Skutečné riziko tedy neleží v modrém světle, ale způsobu, kterým děti technologie používají.

MUDr. Kopal radí využit pravidlo 20–20–20, aby si mělo oko čas odpočinout. Každých 20 minut by se dítě mělo na 20 sekund podívat do dálky alespoň 6 metrů (20 stop). Tím se uvolní zaostřovací svaly a sníží riziko “akomodační křeče”. 

„Vhodné je také omezit používání obrazovek alespoň hodinu před spaním a zabránit jejich přítomnosti v dětském pokoji během noci,“ podotýká MUDr. Kopal. „Pokud u sebe dítě musí mít mobil i večer, může pomoct zapnutí nočního režimu, který snižují podíl povzbuzující složky světla,“ dodává.

Zdravému vývoji oka napomáhá i pohyb ve venkovním prostředí, které umožňuje přirozené střídání pohledu do blízka a do dálky, důležité pro správné fungování zrakového aparátu. 

Naopak za méně účinná řešení se považují například brýle s filtrem modrého světla. „Filtry ve sklech často zachytí jen malou část modré složky, které nemá možnost způsobit velký rozdíl,” říká MUDr. Kopal.  

Namísto marné snahy zcela eliminovat moderní technologie z prostředí dětí je třeba je učit zdravým návykům. Pravidelné přestávky a omezení sledování obrazovky před spaním a pravidelné prohlídky u optika představují nejúčinnější způsob, jak chránit dětský zrak v moderní době.

Oční oddělení Nemocnice AGEL Prostějov se dlouhodobě věnuje diagnostice a léčbě dětských pacientů s vadami zraku, šilháním i tupozrakostí a nabízí dostupnou specializovanou péči v regionu. Právě včasné vyšetření a nastavení správných návyků hrají klíčovou roli v ochraně dětského zraku.

Olomouckénovinky.cz informovala Ing. Andrea Jalůvková, tisková mluvčí AGEL a.s.