Nově chráněné objekty představují různé typy staveb – od drobných technických děl přes lidovou architekturu a církevní stavby až po industriální památku. Společným jmenovatelem je jejich autentické dochování, historická hodnota a vazba na kulturní krajinu jižních Čech.
Přehled nově prohlášených kulturních památek:
Dolní Slověnice – sypaný val s trojmostím a lipovou alejí
Součástí již prohlášené Rožmberské rybniční soustavy se nově stal i sypaný val přes rybník Dvořiště s trojicí mostů a oboustrannou lipovou alejí z poloviny 19. století. „Stavba je kvalitní ukázkou mostního stavitelství spojeného s rozvojem silniční sítě v polovině 19. století,“ uvádí Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Val s mosty a lipovým stromořadím propojující dvě historická sídla, vytvářejí pozoruhodnou kompozici, která se významným způsobem podílí na malebnosti krajiny jižních Čech.
Olšina – klenutý kamenný mostek
Jednoobloukový mostek přes potok Olšina byl postaven nejpozději v první polovině 19. století z místního lomového kamene. Autenticky dochovaná drobná technická stavba je cenným dokladem tradičních technik vesnického stavitelství.
Třeboň – náhrobek opata Augustina Marka z Bavorova
Na hřbitově u kostela sv. Alžběty je nově památkově chráněn náhrobek posledního opata třeboňského kláštera augustiniánů Augustina Marka z Bavorova. Kombinuje barokní náhrobní desku s reliéfem z 18. století a mladší klasicistní doplnění z 19. století. Náhrobek je připomínkou nejen posledního opata kláštera, ale také bohaté historie města Třeboně, kterou opat spoluutvářel.
Vrbice – roubený dům čp. 5
Tento patrový roubený dům z konce 18. století je mimořádně autenticky dochovanou ukázkou šumavské lidové architektury. „Dochovala se řada historických prvků – roubení, trámové stropy, šindelová krytina, pavláčka, původní okna, dveře a kachlový sporák,“ vysvětluje Jana Štorková z Národního památkového ústavu a dodává: „dům je jedním z posledních historických stavení v obci, které vykazuje nesporné architektonické a kulturněhistorické památkové hodnoty.“
Třeboň – parní umělecký mlýn
Parní mlýn z roku 1869 byl založen rodem Schwarzenbergů a představuje významný doklad průmyslového dědictví 19. století. Mlýn se nedočkal dlouhodobého provozu, již na počátku 80. let 19. století byl mlynářský provoz zrušen, objekt později sloužil jako sýpka, skladiště a mísírna krmiv. Přesto zůstává významným technickým a kulturním svědkem své doby. „Mlýn si uchoval řadu původních konstrukčních prvků i celkový architektonický výraz. Je významným příkladem technické stavební kultury tzv. schwarzenberského slohu a díky své výrazné hmotě i místní architektonickou dominantou“ poznamenává Šnejd.
Olšina – klenutý kamenný mostek
Jednoobloukový mostek přes potok Olšina byl postaven nejpozději v první polovině 19. století z místního lomového kamene. Autenticky dochovaná drobná technická stavba je cenným dokladem tradičních technik vesnického stavitelství.
Třeboň – náhrobek opata Augustina Marka z Bavorova
Na hřbitově u kostela sv. Alžběty je nově památkově chráněn náhrobek posledního opata třeboňského kláštera augustiniánů Augustina Marka z Bavorova. Kombinuje barokní náhrobní desku s reliéfem z 18. století a mladší klasicistní doplnění z 19. století. Náhrobek je připomínkou nejen posledního opata kláštera, ale také bohaté historie města Třeboně, kterou opat spoluutvářel.
Vrbice – roubený dům čp. 5
Tento patrový roubený dům z konce 18. století je mimořádně autenticky dochovanou ukázkou šumavské lidové architektury. „Dochovala se řada historických prvků – roubení, trámové stropy, šindelová krytina, pavláčka, původní okna, dveře a kachlový sporák,“ vysvětluje Jana Štorková z Národního památkového ústavu a dodává: „dům je jedním z posledních historických stavení v obci, které vykazuje nesporné architektonické a kulturněhistorické památkové hodnoty.“
Třeboň – parní umělecký mlýn
Parní mlýn z roku 1869 byl založen rodem Schwarzenbergů a představuje významný doklad průmyslového dědictví 19. století. Mlýn se nedočkal dlouhodobého provozu, již na počátku 80. let 19. století byl mlynářský provoz zrušen, objekt později sloužil jako sýpka, skladiště a mísírna krmiv. Přesto zůstává významným technickým a kulturním svědkem své doby. „Mlýn si uchoval řadu původních konstrukčních prvků i celkový architektonický výraz. Je významným příkladem technické stavební kultury tzv. schwarzenberského slohu a díky své výrazné hmotě i místní architektonickou dominantou“ poznamenává Šnejd.
Novosedly – návesní kaple Panny Marie Bolestné
Kaple z roku 1817 je charakteristickou ukázkou drobné sakrální architektury Hlubockých blat. Jednoduchá stavba se zvoničkou přirozeně doplňuje prostor návsi. Význam památky zvyšují dochované nástěnné malby v interiéru – výjimečné u tohoto typu staveb.
Prohlášení těchto objektů kulturními památkami je výsledkem dlouhodobé odborné činnosti Národního památkového ústavu ve spolupráci s vlastníky, obcemi a veřejností. Všechny nově chráněné stavby významně přispívají k uchování kulturní paměti regionu i památkového fondu ČR. Podrobné informace o všech památkách jsou dostupné online v Památkovém katalogu NPÚ. Přehled nově prohlášených kulturních památek v Jihočeském kraji najdete na: www.npu.cz/uopcb/nove-prohlasene-pamatky/2025
Jihoceskenovinky.cz informovala Bc. Eva Neprašová za Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.
(jv,jihoceskenovinky.cz foto:arch.npú)
