Když se řekne „nejrychlejší tvor na Zemi“, většina lidí si automaticky představí geparda, který na krátkou vzdálenost dokáže běžet rychlostí až 98 km/h. Přesto je v říši zvířat někdo ještě rychlejší, a to s obrovským náskokem.
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) při střemhlavém letu dosahuje rychlosti až 389 km/h, čímž se právem řadí mezi nejrychlejší tvory planety. Je to ale opravdu absolutní rekordman v pohybu? Odpověď je složitější, než by se mohlo zdát.
Při určování „nejrychlejšího“ zvířete záleží na tom, jakou rychlost máme na mysli. Zatímco sokol stěhovavý drží absolutní rekord, není to tvor, který by byl nejrychlejší v běžném pohybu. Podívejme se proto na jednotlivé disciplíny:
Nejvyšší naměřená rychlost v přírodě – Sokol stěhovavý (389 km/h)
Tato rychlost je dosažena při loveckém střemhlavém letu, kdy se sokol vrhá na kořist, obvykle jiného ptáka. Díky aerodynamickému tělu, výkonným svalům a přesné koordinaci dokáže při takto rychlém pádu nejen letět, ale i manévrovat.
Nejrychlejší horizontální let – Rorýs obecný (111 km/h)
Na rozdíl od sokola, který svou extrémní rychlost využívá jen při střemhlavém letu, rorýs obecný (Apus apus) dokáže letět rychlostí přes 100 km/h přímo, bez nutnosti padat. To z něj činí rekordmana mezi ptáky v aktivním letu.
Nejrychlejší běžec – Gepard (98 km/h)
Mezi savci je nejrychlejším sprinterem gepard (Acinonyx jubatus), který dokáže na krátké vzdálenosti vyvinout rychlost téměř 100 km/h. Jeho výkon je však omezen na několik stovek metrů, protože extrémní námaha rychle zahřívá jeho tělo.
Nejrychlejší mořský živočich – Plachetník atlantský (110 km/h)
Ve vodním prostředí je nejrychlejší plachetník atlantský (Istiophorus albicans), jehož rychlost dosahuje až 110 km/h. Tento elegantní dravec používá svou rychlost k bleskovým útokům na hejna ryb.
Sokol stěhovavý má několik fyziologických adaptací, které mu umožňují dosáhnout rekordních rychlostí:
• Aerodynamický tvar těla – Štíhlé tělo a úzká, zašpičatělá křídla minimalizují odpor vzduchu.
• Silné svalstvo – Sokol má mimořádně silné prsní svaly, které mu umožňují prudké zrychlení.
• Změny polohy těla – Při střemhlavém letu přitiskne křídla k tělu a vytvoří aerodynamický „šíp“.
• Speciální dýchací systém – Sokol má přizpůsobené nozdry s chrupavčitými výběžky, které zabraňují vzdušnému přetlaku při rychlém letu a umožňují efektivní dýchání.
• Vynikající zrak – Schopnost vidět kořist na velkou vzdálenost pomáhá sokolovi správně načasovat útok.
Psali jsme:
Je tedy sokol opravdu nejrychlejším tvorem na Zemi?
Odpověď závisí na definici „nejrychlejšího pohybu“. Pokud bereme v úvahu maximální naměřenou rychlost jakéhokoliv živého tvora, pak ano, sokol stěhovavý je šampionem. Avšak pokud bychom hledali nejrychlejšího tvora v horizontálním pohybu, titul by patřil rorýsovi nebo plachetníku.
Bez ohledu na definici však jedno zůstává jisté. Sokol stěhovavý je fascinujícím příkladem evoluční dokonalosti a jeho rychlost z něj dělá jednoho z nejefektivnějších predátorů ptačí říše.
(mia, prvnizpravy.cz, repro: youtube)
