Antické Řecko si rádo hraje na kolébku vznešené filozofie, atletických ideálů a přísných ctností, jenže realita každodenního života byla mnohem pozemštější a méně uhlazená, než jak ji malují školní učebnice. Sexualita nebyla tabu, nýbrž přirozenou součástí lidské zkušenosti, o níž se mluvilo otevřeně v komediích, básních i na symposiích, kde se u vína probíralo vše od politiky po tělesné rozkoše. Právě z tohoto prostředí pochází i zprávy o používání umělých falických pomůcek známých pod označením olisbos, které nejsou výmyslem moderní fantazie, ale doloženým prvkem antické kultury.
Dochované prameny i ikonografie na keramice naznačují, že tyto předměty nebyly luxusní kuriozitou pro hrstku výstředníků, ale dostupným nástrojem intimního života, který měl své místo zejména v ženském světě, jenž byl jinak svázán přísnými společenskými pravidly. Antická společnost sice veřejně zdůrazňovala cudnost vdaných žen, avšak zároveň vytvářela paradoxní tlak na plodnost, tělesnou pohodu a partnerskou loajalitu v prostředí, kde muži trávili značnou část života mimo domov. V takovém kontextu se intimní pomůcky jeví méně jako skandální výstřelek a více jako praktická odpověď na rozpory tehdejšího uspořádání.
Zajímavé je i materiální provedení těchto předmětů. Archeologické nálezy a literární zmínky hovoří o variantách z kamene, dřeva či kůže, ale také o improvizovaných verzích z těsta nebo chlebové hmoty, které byly levné, dostupné a krátkodobé. Tento detail je výmluvný, protože ukazuje, že sexualita nebyla jen výsadou bohatých vrstev s přístupem k luxusnímu zboží, nýbrž každodenní realitou napříč společenským spektrem. Antika se v tomto ohledu nevyznačovala prudérností, spíše pragmatickým přístupem k tělu, které bylo vnímáno jako zdroj potěšení, zdraví i společenské identity.
Součástí tehdejších praktik byla i běžná dostupnost olivového oleje, který sloužil nejen k vaření či péči o tělo, ale i jako lubrikant. Z dnešního pohledu může taková všestrannost působit groteskně, jenže pro obyvatele antických měst šlo o logické využití běžné suroviny v prostředí, kde se hranice mezi hygienou, medicínou a intimitou často prolínaly. Antičtí lékaři navíc spojovali tělesnou spokojenost s rovnováhou tělesných šťáv a považovali potlačovanou sexualitu za potenciální zdroj psychických i fyzických potíží, což dodává celému tématu překvapivě moderní rozměr.
Dnešní společnost se ráda tváří, že sexualita byla v minulosti temná, potlačovaná a obestřená studem, zatímco otevřenost je výsadou moderní doby. Antické Řecko tento pohodlný mýtus narušuje. Ukazuje, že lidé před dvěma tisíci lety řešili stejné potřeby, touhy i rozpory jako my dnes, jen bez marketingových obalů, bez plastu a bez iluze, že tělo lze oddělit od společenského života. Možná je právě tohle největší lekce z dávné minulosti, že pokrytectví kolem intimity je modernější vynález než samotná otevřenost, kterou se dnes tak rádi oháníme.
(mia, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
