Když Kryštof Kolumbus roku 1492 přistál na Bahamách, netušil, že jeho cesta bude nejen začátkem kolonizace Nového světa, ale i počátkem jedné z největších lékařských záhad. Krátce po jeho návratu do Evropy vypukla v Neapoli epidemie nové a děsivé choroby. Vojáci francouzského krále Karla VIII. se v roce 1495 stali prvními známými oběťmi syfilisu, nemoci, která se šířila rychleji než jiné infekce té doby a během několika let zachvátila celý kontinent. Evropané byli přesvědčeni, že nemoc přivezli Kolumbovi námořníci, a protože se šířila především pohlavním stykem, vžila se pověst, že za ni mohou oceán a sex.
Původ syfilisu byl dlouho opředen mýty. Podle tradiční teorie jej Kolumb a jeho muži přivezli z Ameriky, kde byl mezi původními obyvateli přítomen po staletí. Hypotéza vychází z toho, že před rokem 1492 chybí v evropských kronikách záznamy o podobném onemocnění a že první rozsáhlá epidemie se objevila krátce po Kolumbově návratu. Masivní úmrtí vojáků a námořníků tuto představu jen posílila, zvlášť když se nemoc šířila mezi lidmi, kteří přicházeli do častého sexuálního kontaktu mimo svou komunitu. Vzhledem k dobovým praktikám to často znamenalo i násilné styky s ženami původních obyvatel Ameriky, což přispělo k dalšímu šíření.
Moderní věda ale tento příběh zpochybňuje. Paleogenetické studie publikované v časopise Current Biology v roce 2020 odhalily známky syfilis nebo příbuzných treponemových chorob na kosterních pozůstatcích z Finska, Estonska a Nizozemska, datovaných již do první poloviny 15. století. Tyto nálezy by mohly naznačovat, že syfilis se v Evropě objevila dříve, než Kolumbus vyplul. Další genetické analýzy kostí ze středověké Francie dokonce ukázaly přítomnost bakterií rodu Treponema již v 7. století, i když není jisté, zda šlo o syfilis nebo jinou variantu treponemové infekce. Tyto výsledky naznačují, že původ nemoci je složitější, než se dříve předpokládalo, a že její historie může sahat hlouběji do evropského středověku.
Dnes se vědci přou o to, zda byla syfilis skutečně „darem“ Ameriky Evropě, nebo zda se jednalo o nemoc, která v Evropě existovala dávno před Kolumbem, jen v méně rozpoznatelné podobě. Někteří historici, jako Alfred Crosby, proto hovoří o „kombinační teorii“. Podle ní se v Evropě již vyskytovaly treponemové choroby, ale až kontakt s novými kmeny z Ameriky mohl vést k agresivní a smrtící formě, která zpustošila renesanční společnost.
Debata o původu syfilisu tak zůstává otevřená. Jedni vidí v Kolumbově cestě spouštěč biologické katastrofy, druzí dokazují, že nemoc tu byla dávno předtím. Ať už je pravda jakákoli, syfilis se stala symbolem doby, kdy se svět poprvé globálně propojil. A spolu s kořením, kakaem a bramborami přinesl Evropanům i nemoc, která na staletí změnila tvář jejich dějin.









