Historie televize nepatří k těm, které by bylo možné vyprávět jednoduše nebo spravedlivě. Od samotného počátku šlo o technologii s obrovským potenciálem, a tedy i o předmět tvrdých sporů, právních bitev a zákulisních her. Vynález, který měl lidstvu umožnit vidět svět v přímém přenosu, se stal zároveň symbolem toho, jak krutý dokáže být střet geniality s kapitálem.

Za první skutečný průlom bývá považována mechanická televize skotského inženýra John Logie Baird. Právě on jako první v dějinách dokázal pomocí mechanického snímacího systému přenést obraz z jednoho místa na druhé. Jeho zařízení bylo primitivní, obraz roztřesený a nekvalitní, přesto šlo o revoluční důkaz, že myšlenka dálkového přenosu obrazu je uskutečnitelná. Pro mnoho lidí zůstává Baird dodnes vynálezcem televize.

Televize v podobě, jak ji známe dnes, tedy jako plně elektronický systém schopný ostrého a stabilního obrazu, má však kořeny jinde. Její skutečný základ položil introvertní a mimořádně nadaný mladík z amerického venkova, Philo Farnsworth.

Farnsworth vyrůstal na chudé farmě v Utahu v mormonské rodině. Už jako dospívající chlapec přemýšlel o tom, proč lidé slyší zprávy z rádia, ale nemohou je zároveň vidět. Představoval si svět, v němž by se obraz přenášel stejně snadno jako zvuk. Ještě před šestnáctými narozeninami načrtl kompletní koncept elektronické televize a předložil jej svému učiteli fyziky. Ten později vypověděl, že šlo o nejgeniálnějšího studenta, jakého kdy učil.

Farnsworth si velmi brzy uvědomil zásadní omezení mechanické televize. Pohyblivé kotouče, nízké rozlišení a technická nestabilita podle něj nemohly vést k masovému rozšíření. Klíčem měla být čistě elektronická cesta, tedy kamera schopná převádět obraz na elektrický signál a na druhé straně jej znovu skládat na obrazovce. V roce 1927 se mu tento princip podařilo prakticky uskutečnit. Získal financování a pustil se do dalšího vývoje.

Ve stejné době se však o televizi začal zajímat i muž, který měl v rukou prakticky celý americký rozhlasový průmysl, mediální magnát David Sarnoff. Jako šéf společnosti RCA disponoval obrovským kapitálem a byl odhodlán zajistit, aby nová technologie skončila právě v jeho rukou. Najal proto ruského inženýra Vladimir Zworykin, který sice pracoval na podobných myšlenkách už od roku 1923, avšak bez zásadního úspěchu.

RCA se nejprve pokusila Farnsworthův patent levně odkoupit. Když odmítl, přišla tvrdá ofenziva. Korporace tvrdila, že vlastní práva na televizi už z dřívějších let. Následovala vleklá soudní bitva, která mladého vynálezce finančně i psychicky zcela vyčerpala. Zlom nastal ve chvíli, kdy u soudu vystoupil jeho bývalý učitel s původními náčrty z roku 1922. Bylo nepochybné, že Farnsworth byl se svým řešením dříve než Zworykin.

Farnsworth soud vyhrál, ale vítězství mělo hořkou pachuť. Byl zadlužený, trpěl zdravotními problémy a roky stresu jej dohnaly k alkoholu. Teprve v roce 1939 přistoupila RCA na vyplácení licenčních poplatků. Farnsworth obdržel částku kolem jednoho milionu dolarů, avšak většinu z ní okamžitě pohltily dluhy a neúspěšná investice do továrny na výrobu televizorů. Druhá světová válka navíc vývoj i výrobu televizí prakticky zastavila.

Psali jsme: Pouze čtyři lidé v historii získali Nobelovu cenu více než jednou

Po válce vypršela platnost Farnsworthových patentů. RCA mezitím ovládla trh a začala masově vyrábět televizory, aniž by musela původnímu vynálezci cokoliv platit. Farnsworth se ještě pokusil konkurovat vlastní produkcí, ale proti průmyslovému gigantu neměl šanci. Prodělal nervové zhroucení, stáhl se do ústraní a pokračoval už jen v laboratorním výzkumu.

Ironií osudu se muž, který dal světu televizi, objevil na obrazovce pouze jednou. Bylo to v televizní soutěži stanice CBS, kde měli soutěžící uhodnout jeho tajemství. Neuspěli. Farnsworth odešel s honorářem osmdesát dolarů a krabičkou cigaret.

Poslední roky života strávil v boji s depresemi a alkoholem. V roce 1969, dva roky před svou smrtí, sledoval v televizi historický okamžik, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin vstoupili na povrch Měsíce. Přenos sledovalo více než půl miliardy lidí po celém světě. Farnsworth se tehdy obrátil ke své ženě a pronesl větu, která shrnula celý jeho život: „Kvůli tomuhle jedinému to stálo za to.“

Televize změnila svět. Svému skutečnému tvůrci však přinesla spíše bolest než slávu. Jeho příběh zůstává mementem toho, že technický pokrok ne vždy odměňuje ty, kteří jej skutečně vytvořili.

(vlk, prvnizpravy.cz, foto: zai)