Historie objevů je plná map bez okrajů, odvážných plánů i omylů, které se zpětně ukázaly jako zásadní. Mnozí mořeplavci vyplouvali s jasným cílem a pevnou představou, kam míří. Jenže moře mělo vlastní pravidla a svět byl větší, než tehdejší výpočty připouštěly. Právě z těchto omylů se zrodily objevy, které přepsaly učebnice a změnily běh dějin.
Kryštof Kolumbus je dnes symbolem objevení Nového světa, přestože o žádný nový svět ve skutečnosti neusiloval. Jeho cílem byla Indie a rychlejší cesta k bohatství Asie. Plavba kolem Afriky byla zdlouhavá a nebezpečná a Kolumbus byl přesvědčen, že západní směr nabídne kratší řešení. Když v roce 1492 vyplul se třemi loděmi pod ochranou španělského dvora, věřil, že se vrátí s kořením, zlatem a slávou. Po dlouhých měsících na moři spatřili jeho muži pevninu a Kolumbus byl přesvědčen, že stojí na okraji Asie. Vlajka zapíchnutá do písku a slavnostní nárokování území proběhly s jistotou, že jde o ostrov poblíž Japonska. Jenže zlato se nedostavilo a ostrovy nebyly tím, čím se zdály. Kuba ani Haiti nevedly k bohatství, které Kolumbus hledal. Přesto se vracel na další plavby s neochvějnou vírou, že Asie je nablízku. Zemřel bez vědomí, že otevřel Evropě cestu k celému novému kontinentu, který ponese název Západní Indie jen proto, že se spletl.
Podobně dobrodružný a neméně překvapivý byl i portugalský příběh cesty do Indie. Vasco da Gama vyplul z Lisabonu v roce 1497 s ambicí dokončit to, co Kolumbus nedokázal. Spolu s Bartolomějem Díazem vedl jednu z nejlépe vybavených flotil své doby. Místo jistoty je však čekala nejistota otevřeného oceánu. Při plavbě na jihozápad se nebezpečně přiblížili k Jižní Americe, aniž by o tom tušili. Nakonec se zcela ztratili a obepluli Mys Dobré naděje. Když dorazili k africkému pobřeží, byli překvapeni úrovní místních přístavů. Obchodníci v Mombase používali kompas, znali navigační mapy a nosili hedvábí zdobené zlatem. Evropané, kteří se považovali za nositele pokroku, zde působili spíše provinčně.
Cesta do Indie se jim nakonec podařila díky místnímu lodivodovi a návrat s kořením znamenal pro Portugalsko mimořádný úspěch. Král proto neváhal a vyslal další flotilu, tentokrát pod vedením Bartoloměje Díaze. Osud měl však znovu jiné plány. Bouře odklonila lodě z kurzu a místo Afriky se před nimi objevilo pobřeží dnešní Brazílie. Aniž by si uvědomovali význam tohoto nálezu, připsali nové území portugalské koruně a pokračovali v cestě do Indie. Teprve budoucnost ukázala, že náhodou objevili jeden z největších a nejbohatších regionů světa.
Tyto příběhy dnes mohou vyvolávat úsměv, ale skrývají důležitou lekci. Velké objevy často nevznikají z dokonalých plánů, ale z odvahy vyrazit a přijmout nejistotu. Kolumbus, da Gama i Díaz se ztratili, ale právě tím otevřeli nové cesty obchodu, kulturám i dějinám. Možná je dobré si připomenout, že i v moderním světě hraje náhoda a štěstí zásadní roli a že někdy stačí sejít z plánované trasy, aby člověk objevil něco mnohem většího, než původně hledal.
(Pilař, prvnizpravy.cz, foto: aiko)
