Americké západní pobřeží, Havajské ostrovy i rozsáhlé části Aljašky čelí potenciální přírodní katastrofě biblických rozměrů. Nová studie zveřejněná v Proceedings of the National Academy of Sciences varuje, že takzvaná mega-tsunami, tedy obrovská přílivová vlna způsobená náhlým přemístěním vody, by mohla zasáhnout tato území během příštích desetiletí, a to se zničující silou.
Podle autorů výzkumu z Virginia Tech může být hlavním spouštěčem zemětřesení o magnitudě 8,0 a více, ke kterému může dojít v oblasti subdukční zóny Cascadia. Tato zlomová linie se táhne od severního ostrova Vancouver v Kanadě až po Cape Mendocino v Kalifornii. Pravděpodobnost, že zde dojde k tak silnému otřesu během příštích 50 let, je podle vědců 15 %.
„Rozšíření přímořských záplavových oblastí po zemětřesení v zóně Cascadia dosud nebylo kvantifikováno, a dopady na využití půdy by mohly výrazně prodloužit dobu potřebnou k obnově,“ uvedla paleogeografička Tina Duraová v článku pro New York Post.
Subdukční zóna Cascadia leží na tzv. Pacifickém ohnivém kruhu, oblasti, kde se střetávají tektonické desky a kde vznikají nejničivější zemětřesení a vulkanické erupce na světě. Naposledy došlo k masivnímu otřesu v této oblasti v roce 1700, tedy před více než 300 lety. To však není důvod k uklidnění. Naopak.
„Cascadia je specifické místo. Není extrémně hustě obydlené, ale většina ústí řek má v blízkosti osady a všechny leží v zóně poklesu,“ upozorňuje Duraová.
To znamená, že při zemětřesení dojde nejen k vlnám, ale i k poklesu pobřežní půdy až o dva metry, což katastrofu ještě prohloubí.
Dalším rizikovým územím je Aljaška. Její členitý terén, časté otřesy a vliv klimatických změn z ní činí časovanou bombu. Tání ledovců destabilizuje svahy, uvolňuje horniny a zvyšuje pravděpodobnost masivních sesuvů půdy do moře, což může spustit právě mega-tsunami.
Havajské ostrovy mají za sebou dlouhou historii katastrofických událostí spojených s kolapsem sopečných svahů. Před 105 000 lety zasáhla ostrov Lanai vlna vysoká až 1 000 stop (přibližně 305 metrů), která vznikla právě tímto mechanismem.
Sopečná činnost na Havaji přitom není minulostí. Sopky Mauna Loa a Kilauea na Velkém ostrově jsou stále aktivní (Kilauea naposledy chrlila lávu 6. května 2025). Narůstající tlak a vrstvy lávy destabilizují svahy a hrozí jejich kolaps, což může vést k dalším tsunami.
Co je nejvíce znepokojující, není samotná existence přírodních rizik, ta jsou známá desítky let. Je to absence důsledné přípravy na nejhorší možný scénář. Komunity v severní Kalifornii, Oregonu i Washingtonu často nemají dostatečně dimenzované evakuační trasy, varovné systémy či krizové scénáře.
Psali jsme:
Zpráva tak opět poukazuje na zásadní problém moderní civilizace: máme vědecké poznatky, technologie i předpovědní modely, ale chybí politická vůle a rozpočtová odvaha.
„Mega-tsunami“ zní jako výjev z katastrofického filmu. Jenže realita ukazuje, že jde o velmi reálnou hrozbu, která může během několika minut smazat města z mapy. Zatímco média a politici často věnují pozornost aktuálním krizím, jako jsou konflikty nebo ekonomické problémy, Země mezitím trpělivě připravuje své vlastní překvapení a neptá se na rozpočet nebo volební období.
„Toto je scénář, na který musíme být připraveni. Ne až zítra, ale dnes,“ okomentovala reálnou hrozbu v reportérka listu New York Post Brooke Steinbergová.
(mia, New York Post, obr.: aiko)
