Na jihu řeckého ostrova Kréta došlo na počátku dvacátého století k objevu, který dodnes vyvolává otázky bez odpovědí. V roce 1908 narazil italský archeolog Luigi Pernier při výzkumu minojského paláce v Faistos na nenápadný, ale mimořádně podivný předmět. V hlíně se skrýval kruhový disk o průměru zhruba šestnáct centimetrů, vypálený a pečlivě zpracovaný, pokrytý soustavou znaků, které se spirálovitě stáčejí od okraje ke středu.
Disk je dnes známý jako faistský a patří k nejzáhadnějším archeologickým nálezům Evropy. Na obou stranách nese celkem 241 symbolů rozdělených do několika desítek typů. Postavy připomínají lidské siluety, zvířata, rostliny i nástroje, avšak žádné známé písmo jim neodpovídá. Nejde ani o lineární písmo A ani o pozdější lineární písmo B, které se podařilo rozluštit. V tomto případě stojí badatelé před izolovaným artefaktem bez jakékoliv opory v dalších nálezech.
Právě tato osamělost disku činí jeho výklad mimořádně obtížným. Neexistuje žádný jiný předmět se stejnými znaky, žádný paralelní text ani nápis, který by umožnil srovnání. Vědci proto mohou pouze spekulovat. Jedni se domnívají, že disk obsahuje náboženský text nebo rituální zpěv, jiní v něm vidí kalendář, magickou formulku či záznam důležité události. Objevují se i úvahy, že mohl sloužit jako učební pomůcka nebo symbol moci. Jisté není nic.
Pozornost přitahuje také samotná technologie výroby. Znaky nebyly do hlíny vyrývány, ale vtlačovány pomocí razidel. Každý symbol byl vytvořen samostatným otiskem, což působí jako vzdálený předchůdce knihtisku. Na dobu před více než třemi tisíci lety jde o postup, který nemá ve Středomoří obdoby. Právě tato skutečnost vede některé badatele k úvahám, že disk mohl vzniknout mimo Krétu a do paláce se dostal jako cenný dovoz nebo dar.
Faistský disk byl nalezen v podzemní místnosti paláce spolu se zbytky spálených kostí a keramiky, což naznačuje, že prostor mohl být zničen požárem. To však nepřináší odpověď na otázku, proč byl disk uložen právě tam a jakou roli měl v každodenním životě minojské společnosti, která patřila k nejvyspělejším kulturám své doby.
Dnes je tento artefakt uložen v archeologickém muzeu v Heraklionu a patří k nejnavštěvovanějším exponátům. Přes více než sto let výzkumu se nepodařilo dosáhnout shody ani na základním významu znaků. Každý nový pokus o rozluštění zatím skončil slepou uličkou.
Faistský disk tak zůstává tichým svědkem civilizace, která byla technicky i kulturně vyspělá, ale část svých tajemství si dokázala uchovat až do dnešních dnů. Právě v tom spočívá jeho přitažlivost. Připomíná, že ani moderní věda nemá odpověď na všechno a že minulost stále skrývá hádanky, které čekají na své rozluštění.
(mia, prvnizrpavy.cz, foto: aiko)
