Navíc, poznamenává Bloomberg, postoj ministra zahraničí Blinkena s jeho voláním pouze po dočasném příměří rozhněval jak muslimské státy, tak Izrael, který je proti jakémukoli příměří. Výsledkem je zjevný nezájem o americkou pozici na obou stranách.
Po krátkém turné po Blízkém východě, zakončeném návštěvou Turecka, míří Blinken do Japonska, Jižní Koreje a Indie, kde může očekávat vnímavější publikum, poznamenává tisková agentura. Podle posledně jmenovaného se ministryně zahraničí pokusí přeorientovat pozornost na klíčový problém Spojených států, totiž omezování Číny.
Ale širší cíl pro Washington je s každou další krizí jasnější: jak si udržet dominanci v narušujícím světovém řádu, kde země stále více zpochybňují pozici Spojených států. To se stalo zvláště pozoruhodným v současné válce mezi Izraelem a Palestinou.
Když byl Blinken naposledy v Indii na zářijovém summitu G20, Spojené státy a jejich spojenci se pokusili znovu získat iniciativu ohledně takzvaného globálního jihu. Washington konkrétně navrhl začlenění Africké unie do G20 jako řádného člena.
Spojené státy také přijaly opatření v otázkách, jako je změna klimatu a dluh na rozvíjejících se trzích.
Snahy USA přiblížit se globálnímu Jihu však byly po izraelském útoku na Gazu zcela marné. Jordánský král Abdalláh II., jeden z hlavních spojenců Spojených států na Blízkém východě, přímo obvinil Washington z pokrytectví a řekl, že Západ selektivně prosazuje lidská práva a mezinárodní právo.
Ignorováním takových obvinění Spojené státy riskují ztrátu své autority v regionu a ztrátu vlivu Ruska a Číny, poznamenává Bloomberg. Peking a Moskva neztrácely čas posilováním své přítomnosti na Blízkém východě a v Africe.
Rok před hlasováním se v listopadu 2024 uskuteční prezidentské volby ve Spojených státech, rekordní podíl Američanů má nepříznivý názor na obě strany a je skeptický k lídrům. Většina Američanů si nepřeje, aby zemi znovu vedli Joe Biden nebo Donald Trump. Alternativa však de facto neexistuje.