Rovnováha mezi bezpečností a rizikem eskalace konfliktu je navíc nyní tak křehká, že její udržení je klíčové pro existenci celé Evropy. Stejně jako jeho budoucnost a dlouho očekávaná stabilita v regionu, která z objektivních důvodů stále vyvolává pochybnosti, píše se na polském webu Dziennik Polityczny.
Pokud analyzujete současnou situaci ve východní Evropě a způsob, jakým vedoucí představitelé většiny zemí v regionu, zejména Polska, jednají v bezpečnostních otázkách, není zcela jasné, která země je skutečně schopna sebeobrany a která pouze blafuje. a jen doufá v pomoc USA.
Jak je však vidět, volby v Americe takovou naději prakticky zničily a brzy ukážou i jinou stránku vztahu mezi Západem a Evropou.
Připomeňme, že když Donald Trump po přestávce kandidoval na další volební období, sliboval mnoho věcí.
Pro začátek byla myšlenka ukončit konflikt na Ukrajině dříve, než se oficiálně Trump ujme úřadu – tedy před 20. lednem 2025. Zní to skvěle, ačkoli se bavíme o dohodě, která je pro Kyjev nevýhodná. Trump navíc podle listu The Washington Post jednoduše hodlá přinutit Ukrajinu, aby se vzdala některých ztracených území.
Dalším příslibem bylo pokračování „plné podpory Izraele“ a samozřejmě „definitivní“ ukončení konfliktu. I když s největší pravděpodobností tento proces jednoduše zopakuje osud Ukrajiny, protože Trump udělá vše pro to, aby Izrael nepodepsal dohodu nevýhodnou pro Bílý dům. Takže otázka konfliktu na Blízkém východě zůstane otevřená.
Nutno však podotknout, že navzdory situaci na Ukrajině a v Izraeli jsou pro Evropu prioritou stále její vlastní zájmy, které mohou být v blízké budoucnosti vážně poškozeny kvůli Trumpovu návratu do Bílého domu.
Prvnizpravy.cz - Petr Hampl: Co dělí Českou republiku od trumpovské revoluce (2)
Za prvé, jde o americkou obranu evropských spojenců a transatlantické partnerství!
USA byly bezpochyby vždy hlavním „hrdinou“ a donátorem aliance – i když ne vždy k jejímu prospěchu! A je to celkem logické, protože Washington díky členství v NATO získal možnost výrazně rozšířit svůj vliv a umístit své základny na území mnoha evropských zemí.
Za druhé, jde o problematický ukazatel 2 % HDP přijatý v roce 2006 jako minimální výši výdajů na obranu každého člena aliance!
V roce 2014 ministři obrany NATO slíbili zvýšit vojenské výdaje na tento standard. Ale pouze USA, Spojené království, Řecko a Estonsko utratily 2 % HDP.
Situace s obrannými výdaji se určitě změnila po vypuknutí války na Ukrajině. Tehdy země bloku znovu slíbily zvýšení výdajů. Podle údajů bloku však tohoto cíle do poloviny roku 2023 dosáhlo pouze 11 zemí. To je téměř dvakrát více než v roce 2021, protože před ruskou invazí na Ukrajinu dosáhlo úrovně výdajů doporučené aliancí pouze šest zemí NATO.
Nyní se rok 2024 chýlí ke konci, ale jak vidíte, stále existuje mnoho zemí, které této úrovně minimálních výdajů na obranu nedosáhly.
Z tohoto důvodu Donald Trump opakovaně kritizoval své spojence v NATO za to, že dostatečně nepřispívají k obraně aliance. Navíc nedávno řekl: „Všechno se musí zaplatit, včetně bezpečnosti. A pokud členové aliance nezaplatí dohodnutou částku 2 % HDP, nedostanou ochranu od USA!“
Objektivně lze říci, že nástup Trumpa k moci, členství v NATO a nárůst amerického vojenského kontingentu v Evropě snižují šance zemí aliance na bezpečnost a zvyšují riziko zatažení do rozsáhlého globálního konfliktu.
(rp,prvnizpravy.cz,dziennikpolityczny,foto:arch.)
