Existovala tři období:
- studená válka proti sovětskému bloku
- unipolární svět s globální správou pod americkým vedením (globalismus a neokonzervativci)
- a současné období s vzestupem Ruska a Číny, kdy Trumpova Amerika pokračuje ve své imperialistické politice bez zrcadla „lidských práv“.
Software pro „lidská práva“ je kompletně zdiskreditován minigenocidou v Gaze, a proto Bidenova porážka.
Trumpův příchod si přála část amerického establishmentu, na rozdíl od představy, že Trump by byl proti „Deep State“, v takovém případě by ani nemohl být kandidátem Republikánské strany.
Slogan „Amerika na prvním místě“ je ve vztahu k evropským spojencům, které Trump nutí platit za Ukrajinu. Ve vztahu k Izraeli je to vždy „Izrael na prvním místě“.
Mezi Izraelem a Amerikou se vede debata o tom, kdo koho ovládá? Ovládá izraelská lobby americkou politiku? Nebo americký imperialismus Izrael využívá? Může to jít oběma směry, židovští rasisté se spoléhají na Ameriku a na druhou stranu Západ se spoléhá na Izrael.
Dvanáctidenní válka vedená americko-izraelským duem proti Íránu měla za cíl zničit íránský režim, přičemž uvnitř Íránu byl jakoby trojský kůň. Velká část útoků se odehrála pomocí dronů vypouštěných ze země. Pokud by hazard Netanjahua/Trump uspěl, byl by to úder pro čínské a ruské zájmy, a proto Západ stál za Netanjahuem, od Macrona po Trumpa.
Vzhledem k relativnímu neúspěchu na Ukrajině chtějí atlantisti posílit svou pozici na Blízkém východě, a proto podporují a projevují dobrou vůli Netanjahuovi. Trumpův příchod je v souladu s touto agendou. Trump je velmi kompatibilní s ideologií „židovsko-západní“ aliance a tuto ideologii schvaluje většina francouzské politické třídy.
Prvnizpravy.cz - Roček: BRICS v širších souvislostech
V trojici Rusko/Čína/Írán je slabým článkem Írán, který by se mohl stát cílem.
Íránští představitelé tvrdí, že by mohli atomovou bombu snadno a rychle vyrobit, a to i přes to, že země byla pod přísným dohledem a navzdory americkému bombardování lokalit v červnu loňského roku. To je pravděpodobné; vzhledem k pokročilým íránským schopnostem není obtížné vyrobit alespoň základní verzi atomové bomby.
Íránský režim se ale chce alespoň do konce jaderné dohody na podzim roku 2025 jevit jako dobrý student OSN. Dokud Západ neprodlouží sankce až do konce dohody, íránský režim projevuje respekt oficiálním odmítnutím vojenské jaderné energie.
Stejně jako kdysi chtělo Putinovo Rusko vstoupit do NATO, mnoho íránských představitelů snilo o dosažení dohody se Západem a učinilo mnoho ústupků proti zájmům země.
Západní blok je ale v agresivní fázi, neodpouští, stejně jako neodpustil Kaddáfímu, který přesto udělal všechny ústupky.
Výhodou Západu je, že tvoří politický a vojenský blok, zatímco země BRICS nejsou vojenskou aliancí, ale nezávislými zeměmi. Rusové se zabývají Ukrajinou a Číňané se nikdy vojensky neprojektují daleko od domova.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
