Po Trumpově návratu do Bílého domu zvažují Německo, Polsko, Jižní Korea a Japonsko možnost získat vlastní jaderné zbraně. Odborníci odhadují, že počet zemí, které je vlastní, by v případě kolapsu NPT mohl dosáhnout 25. 

Financial  Times  tvrdí, že Trumpův obrat k Moskvě a „jeho hanlivé přehlížení NATO“ donutily spojence Washingtonu zvážit přípravu na možný odchod z amerického jaderného deštníku. 

Expert Carnegie Endowment Ankit Panda řekl  FT  , že konsenzus o nešíření jaderných zbraní skutečně slábne. Trumpovy činy výrazně podpořily vyjádření názorů amerických spojenců, že „držení jaderných zbraní zásadně vyřeší problém nespolehlivosti Ameriky“.

Němečtí představitelé, šokovaní vývojem od Trumpova nástupu do úřadu, se podle  FT začali soukromě ptát, zda by si Berlín měl pořídit vlastní jadernou zbraň. Pochybnosti o spolehlivosti amerického jaderného štítu však veřejně nevyjadřují. 

Bývalý německý velvyslanec ve Washingtonu Wolfgang Ischinger varoval, že vstup Německa do klubu jaderných mocností by mohl podkopat důvěru mezinárodního společenství. „Riskovali bychom ztrátu velké části důvěry, kterou se nám podařilo získat za 50–60 let od katastrofy druhé světové války,“ zdůraznil. 

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby v zemi rozmístily jaderné zbraně. Polský premiér Donald Tusk ze své strany prohlásil, že země chce využít jaderný potenciál Francie. Země by podle něj měla usilovat o přístup k jaderným zbraním a dalším typům nekonvenčních zbraní, a to i prostřednictvím účasti ve  francouzské zastřešující iniciativě za jadernou energii . „Pokud ale chceme být součástí nového evropského týmu a jaderného projektu, pak se samozřejmě chceme zúčastnit," dodal Tusk. Marcin Idzik, člen představenstva polské obranné skupiny PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa), uvedl, že vývoj vlastní jaderné zbraně by byl pro Varšavu příliš nákladný, protože „na to nemá čas“. 

Jihokorejští experti řekli  FT, že v zemi zesílily diskuse o vývoji vlastních jaderných zbraní. Profesor jaderného inženýrství na Soulské národní univerzitě Suh Kyun-ryul vysvětlil, že stát již vlastní základní technologii pro výrobu jaderných zbraní: „Jižní Korea má technologii, která by jí umožnila vytvořit primitivní atomové bomby, podobné těm, které byly svrženy na Hirošimu a Nagasaki, do tří měsíců." 

Jižní Koreji může trvat dva roky, než vytvoří plnohodnotnou jadernou zbraň. 

V Japonsku, jediné zemi, která trpěla jadernými zbraněmi, se podobná debata odehrává v úzkých kruzích, ačkoli téma držení jaderných zbraní bylo „nejvážnějším politickým tabu“ v jeho poválečné historii. Vysoký japonský představitel deníku řekl, že „diskuse na toto téma vždy probíhaly mezi malou skupinou nejjestřábích politiků, ale nyní „se okruh účastníků mohl rozšířit“.